Česká republika, ale i Evropa jako celek, ztrácí cenný čas na to, aby nalezla efektivní lék na hospodářskou krizi. Shodli se na tom zástupci českých odborů a zaměstnavatelů. Zprávu přinesl server Euractiv.cz.

Evropská osmadvacítka i česká státní správa se doslova topí v množství strategií, které ale postrádají konkrétní řešení. Navíc mezi politiky chybí silná osobnost, která by byla schopná je zrealizovat.

Hospodářská krize již několikátým rokem sužuje evropský kontinent. Ekonomové se vesměs shodují, že se nejedná o typickou cyklickou krizi, kterou popisují ekonomické učebnice a jež je přirozenou součástí hospodářského cyklu, ale jde o krizi zásadní, která zasahuje celý systém.

Jde o totální selhání systému a vývoj po pěti letech to potvrzuje,“ uvedl na nedávné konferenci věnované dopadům ekonomické, finanční a sociální krize na budoucí generace ekonomický poradce Českomoravské konfederace odborových svayů (ČMKOS) Jaroslav Ungerman.

S jeho slovy souhlasil i ředitel sekce Hospodářská politika a makroekonomické analýzy při Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Boris Dlouhý. „Krize je neobvyklá, historická a fatální,“ řekl. Tím, že již trvá několikátý rok v řadě a otřásla celou ekonomikou, přestává být podle něj pouze krizí hospodářskou, ale stává se z ní i krize sociální a politická.

Ungerman je přesvědčen, že EU i ČR si však vážnost krize stále neuvědomují. Důkazem toho, že se situace v Evropě nelepší, jsou podle něj alarmující statistiky nezaměstnaných, především mezi mladými lidmi do 25 let. Od roku 2007 totiž nezaměstnanost mladých lidí v EU vzrostla téměř o 10 % a podle posledních dostupných informací se nyní v průměru blíží ke 24 %. V EU se tedy aktuálně nachází zhruba 7,5 milionu mladých bez práce.

Je potřeba si uvědomit, jaký dopad bude mít fakt, že tak velké množství mladých lidí nemůže najít práci, na budoucí generace. Jsem proto přesvědčen, že tento problém během dalších 10 až 15 let celou společnost rozloží,“ řekl Ungerman.

I přesto, že Evropská unie v průběhu minulých měsíců sáhla po některých opatřeních, aby nezaměstnanost mezi mladými lidmi snížila, zástupci českých odborů se obávají, že to nestačí. „Evropská rada již nějaké kroky podnikla a přijala určitá opatření. Ta ale obsahují pouze všeobecně známé pravdy, kterým chybí konkrétní kroky,“ uvedl vedoucí právního a sociálně-ekonomického oddělení ČMKOS Vít Samek.

Absence vize, jak z celoevropské systémové krize ven, není typická pouze pro unijní instituce, ale trápí i českou politickou scénu. Podle Borise Dlouhého chybí České republice charismatická a rozhodná osobnost, která by takovou vizi, nejen představila, ale zároveň by byla schopná se za ni postavit a realizovat ji.

Nemyslím si, že by politici nevěděli, co mají dělat, oni to pouze vědět nechtějí,“ řekl Dlouhý.

Další důležitou otázkou je podle něj kvalita a efektivita státní správy. Běžně se totiž stává, že pokud nějaká strategie vznikne, narazí na tzv. rezortismus, kdy spolu ministerské rezorty nespolupracují, a každý hraje takříkajíc sám za sebe.

Stejně jako zástupce zaměstnavatelů je ekonomický poradce odborů Ungerman přesvědčen, že v případě České republiky nechybí politikům pouze vize, ale i odhodlání provést důležité systematické změny. To je ale přesně to, co si řešení současné ekonomické situace žádá.

Zaměstnavatelé i odboráři se proto shodují na tom, že pokud se Česká republika (a v širším měřítku i celá Evropa) nevzpamatuje, hrozí, že jí pomalu, ale jistě ujede vlak.

Stejně jako při startu krize před pěti lety se promarňuje to nejcennější, tedy čas na přijetí smysluplných protikrizových opatření. Zaměstnanci mají zájem na tom, aby česká ekonomika nešla ke dnu, a v tom jsme na stejné lodi se zaměstnavateli,“ myslí si ekonom a poradce v makroekonomickém oddělení ČMKOS Jaroslav Šulc.

Podle něj se proto zdá, že skutečná krize v ČR teprve začíná. „Je tu nepříznivá konstelace, kdy na dosavadní stagnaci nedoplácejí jen firmy, které již vyčerpaly své rezervy a zdroje, ale zvláště pak domácnosti, především ty s nízkými a velmi nízkými příjmy,“ tvrdí Šulc. Zároveň dodává, že rodiny s vysokým příjmem naopak bohatnou, ale nenahrazují ztracenou kupní sílu domácností jako celku. Tímto stavem se prý země přibližuje situaci před vypuknutím krize v roce 2008.

Jaroslav Ungerman je přesvědčen, že ještě před tím, než se Česko pustí do řešení hlavních problémů, které trápí ekonomiku, je třeba přednostně narovnat ekonomické prostředí, které trápí všudypřítomná korupce, daňové úniky či praní špinavých peněz. „Pokud to neuděláme, vše ostatní je zbytečné,“ uvedl.

S tím souhlasí i zaměstnavatelé, kteří rovněž apelují na to, aby stát maximálně podporoval aplikovaný výzkum a provedl zásadní změny ve vzdělávání obyvatel. Podle Víta Samka je důležité klást důraz také na tvorbu pracovních míst.

Co si myslíte o protikrizových opatřeních na úrovni ČR a EU?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit