Česko patří mezi pětici členských zemí EU, kde jsou nejvyšší rozdíly ve výši mezd mezi muži a ženami. Muži v průměru vydělávají o pětinu více než ženy. Přestože vyspělé země světa kladou velký důraz na rovné příležitosti, tak nadále přetrvávají i v sociálně vyspělé Evropě citelné mzdové rozdíly mezi muži a ženami. Napsal to server Esondy.cz.

Nadále tedy v evropských zemích zůstávají rozdíly mezi muži a ženami v účasti na trhu práce, zaměstnanosti, výdělcích a profesním postupu. Míra činnosti a zaměstnanosti žen je nižší než mužů. Rozdíly mezi jednotlivými evropskými zeměmi jsou však značné.

Nejvíce stoupají mzdy a platy deseti procentům nejlépe hodnoceným zaměstnancům, zpravidla se tedy jedná o zaměstnance na vedoucích funkcích. Přitom zastoupení žen na vedoucích funkcích, ať už ve veřejném nebo soukromém sektoru, je oproti mužům nízké.

Více žen pracuje ve veřejném sektoru, kde jsou mzdy a platy řízeny tabulkami, což je rozdíl oproti soukromému sektoru, kde nejsou mzdy shora omezeny a průměrná mzda v soukromém sektoru je vyšší než průměrná mzda ve veřejném sektoru.

Lépe ohodnocené vedoucí pozice jsou spíše v průmyslu, tedy v odvětvích, kterým se ženy méně věnují než muži, než ve školství nebo administrativě.

Skloubit práci a péči o malé děti se některým ženám daří pouze z důvodu akceptace nižšího mzdového ohodnocení nebo výkonu jiné práce za nižší mzdu. Péče o malé děti je v evropských zemích zpravidla více na matkách než otcích.

V praxi dochází i k situaci, že žena musí při výkonu stejné pracovní pozice jako muž dosáhnout vyššího vzdělání či mít lepší znalostní předpoklady než muž, aby dosáhla na stejné mzdové ohodnocení jako muž. Pro ženy je tak dosažené vzdělání při budování pracovní kariéry velmi důležité.

Získat potřebnou kvalifikaci a současně tolik žádanou praxi je pro ženy těžší než pro muže. Vysokoškolsky vzdělané odbornice při dokončení studií zanedlouho „vypadnou“ z oboru, neboť čerpají rodičovskou dovolenou a starají se o děti. Získat dostatečnou praxi pro některé vedoucí pozice je tedy problematičtější než pro stejně starého kolegu ze studií.

Ve veřejném sektoru jsou rozdíly podstatně nižší než v soukromém sektoru. V některých oborech jsou rozdíly nižší, v jiných vyšší. Nižší mzdové rozdíly jsou u právníků, v administrativě nebo IT, nejvyšší mzdové rozdíly jsou u poradců, techniků nebo obchodníků.

Nejvyšší rozdíly jsou v Estonsku (o 27,3 %), Rakousku (o 23,7 %), Německu (o 22,2 %), ČR (o 21,0 %) a Slovensku (o 20,5 %). Nejnižší mzdové rozdíly jsou ve Slovinsku (o 2,3 %), Polsku (o 4,5 %), Itálii (o 5,8 %) a Lucembursku (o 8,7 %).

Ve většině zemí platí, že nejnižší mzdové rozdíly mezi muži a ženami jsou u nejmladších zaměstnanců do 30 let. S rostoucím věkem se i zvyšují mzdové rozdíly mezi muži a ženami, nejvyšší mzdové rozdíly jsou u ve věkové skupině nad 51 let.

Víte o profesi, v níž vydělávají v průměru víc ženy než muži?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit