Česká pracovní síla bude během několika let nejspíše levnější než v Estonsku a na Slovensku. Očekávají to někteří ekonomové kvůli nízké poptávce domácností a absenci společné měny euro v ČR. Informoval o tom server Aktuálně.cz.

V loňském roce byly mzdové náklady českých zaměstnanců desáté nejlevnější v Evropské unii, na této pozici se drží od roku 2008. V dalších třech až pěti letech by ale Česko mělo klesat v žebříčku ještě níž, očekávají experti.

Předběhnout by jej měla dvojice zemí, které jsou nyní těsně za ČR, ale na rozdíl od něj dohánějí průměr Evropské unie rychleji. Jde o Estonsko a Slovensko.

Mzdové náklady nepřestanou úplně růst ani v Česku, a to „díky“ inflaci. V Estonsku a Slovensku se ale mají zvyšovat rychleji.

Vidím celkem pravděpodobně, že nás tyto země v nejbližších třech až pěti letech platově doženou, možná i mírně předeženou, především Estonsko,“ tvrdí analytik společnosti Akcenta Michal Novák.

S tím souhlasí i ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů Pavel Janíčko. „Podle údajů Eurostatu jsou celkové hodinové náklady práce na Slovensku asi na 90 procentech a v Estonsku asi na 80 procentech české úrovně. Nicméně vykazují vyšší růstovou dynamiku ve srovnání s ČR. Dá se tedy očekávat, že nás mohou dostihnout během několika let,“ uvádí.

Tím samozřejmě nemyslím, že za deset let bude rozdíl mezi průměrnými náklady na zaměstnance stejný, jako je nyní mezi Českem a Německem,“ dodává Novák.

Podle analytiků by tuzemská pracovní síla měla být levnější než na Slovensku jen dočasně. „Není důvod očekávat, že by slovenské mzdové náklady dlouhodobě převýšily ty české,“ myslí si Václav Franče z Raiffeisenbank.

Slovensko je strukturou ekonomiky kopií ČR,“ vysvětluje Novák. Země podle něj předežene ČR nejspíše jen na krátkou dobu, v dlouhodobém horizontu pak bude pracovní síla v obou státech stejně drahá.

Náklady na pracovní sílu v Estonsku v první polovině letošního roku vzrostou v průměru o sedm procent, zatímco v celé EU to bude jen o 3,1 procenta, odhaduje ekonom banky Eesti Pank Kaspar Oja. V minulém roce se cena estonské práce zvyšovala o 8,1 procenta, zatímco v Česku to podle Eurostatu bylo o 2,9 procenta.

Za rapidním nárůstem mezd stojí hlavně silná spotřeba estonských domácností,“ tvrdí Oja.

Existence národní měny zřejmě dává těmto vládám větší manévrovací prostor pro uplatněná jejich politik,“ uvádí ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů.

Na větší ochotu Estonců nakupovat poukazují i čeští ekonomové. V Estonsku se loni výdaje domácností meziročně zvýšily o 7,7 procenta, v předchozích letech se meziroční růst pohyboval okolo 8,7 procenta ročně.

V České republice naopak spotřeba domácností v posledních dvou letech klesala o dvě procenta ročně. Firmy tedy neměly důvod vyrábět více, najímat další zaměstnance, případně těm současným přidávat práci a tím pádem zvyšovat mzdy,“ vysvětluje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

O rozdílu svědčí i další čísla. Zatímco český HDP v prvních třech čtvrtletích loňského roku klesal, Slovensko i Estonsko (s výjimkou posledního čtvrtletí) rostlo.

Za další příčinu pomalejšího zdražování české práce považují ekonomové také euro. Zatímco ČR mohla v době krize zvýšit svoji konkurenceschopnost - a tak zároveň zlevnit práci - oslabením koruny, což Česká národní banka 7. listopadu 2013 také udělala, země se společnou měnou tuto možnost postrádají.

Existence národní měny zřejmě dává těmto vládám větší manévrovací prostor pro uplatněná jejich politik,“ souhlasí Janíčko z Českomoravské konfederace odborových svazů.

Nižší mzdy mohou na první pohled znamenat konkurenční výhodou, zvláště v odvětvích s nízkou přidanou hodnotou, jako je průmysl. Právě ten má přitom v ČR, Maďarsku nebo Polsku nejvyšší podíl na hrubém domácím produktu v rámci EU. Levná pracovní síla tedy může vypadat jako lákadlo pro investory z ciziny.

To je ale pouze jedna strana mince. „Zakonzervování mezd na nízkých úrovních znamená celkovou nižší spotřebu domácností, nižší daňové výběry pro stát, nižší investice podniků do nových technologií,“ vyjmenovává Novák.

Levnější pracovní sílu kritizují především odborníci, kteří měří ekonomickou situaci v zemi podle hrubého domácího produktu, a kladou důraz na to, aby se zvyšovala jedna z jeho složek - spotřeba domácností.

Příjmy obyvatelstva představují významnou část koupěschopné poptávky, a jejich pokles tedy negativně ovlivňuje celkový výkon ekonomiky,“ zdůrazňuje Janíčko.

Podle Vejmělka se navíc zahraniční investoři starají spíše o to, zda je v Česku dostupná potřebná pracovní síla a jak je výkonná. „Mnohem důležitější než mzdy jsou podle mě kvalita institucí, infrastruktury nebo lidského kapitálu,“ uvádí ekonom.

Jak vidíte vývoj mezd v České republice vy?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit