Kvalita českého vzdělávacího systému u Evropské komise „vzbuzuje obavy“. Mezi výtkami evropské instituce se objevuje například nízká atraktivita učitelského povolání nebo malá návaznost na pracovní trh. Jenže jeho systematické zavádění v praxi často drhne jak na straně firem, tak na straně škol. Napsal to server Euractiv.cz.

Větší orientace na trh práce. Tenhle termín se v debatě o českém vzdělávání objevuje velmi často, jeho praktická realizace ale vázne. Objevuje se i v doporučeních Evropské komise pro Českou republiku, které mají za úkol koordinovat ekonomiky členských zemí EU.

Ekonom Daniel Münich z akademického institutu CERGE-EI, který se dlouhodobě zabývá ekonomií trhu práce a vzdělávání, vidí problém zejména v učňovském vzdělávání. U vysokých škol spočívá ve vysokém počtu studentů v magisterských programech. „Obsah studia v bakalářských programech je tak v mnohém přípravou na magisterská studia místo toho, aby byl přípravou na zaměstnání,“ říká.

České vysoké školy podle něj málo komunikují s reálným světem. „Na vysokých školách se stále učí encyklopedické znalosti místo toho, aby si studenti osvojili věci, které zaměstnavatelé skutečně potřebují.“

Podle spoluzakladatele neziskové organizace EDUin Tomáše Feřtka si ale nejdříve musíme ujasnit, co od propojení mezi vzděláváním a praxí vlastně očekáváme. „Je nesmysl, aby si firmy nadiktovaly, jaké chtějí zaměstnance. Než absolventi projdou vzdělávacím procesem, profese už nemusí být atraktivní,“ soudí.

Svoje domněnky dokládá na překvapivém příkladu: „Když se řešila nezaměstnanost absolventů, ukázalo se, že největší pokles pracovních míst nastal v některých oblastech elektrotechniky a strojírenství, což nikdo nepředpokládal. Všichni si myslí, že tam je příležitostí nejvíce.“ Tyto profese jsou totiž jedny z nejzranitelnějších, když je hospodářství v krizi.

V průmyslovém odvětví dochází také k další paradoxní situaci. Zaměstnavatelé jsou totiž vcelku spokojení s technickým vzděláním absolventů, ale často jim u nich chybí tzv. soft skills, tedy například jazyky nebo prezentační schopnosti.

Proto často na některé pozice zaměstnávají absolventy humanitních fakult, kteří jsou v těchto dovednostech lepší. Potom je doučí, co potřebují, z technické profese,“ říká Tomáš Feřtek. Právě soft skills se v praxi dají získat jen obtížně.

Feřtek si proto myslí, že není možně předpovídat, jaké zaměstnance bude pracovní trh za deset let potřebovat. A Daniel Münich z CERGE-EI má podobný názor: „Připravovat studenta pro jednu danou profesi by byla velká střela vedle. Člověk dopředu totiž neví, v jaké firmě bude dělat jakou práci.“

Důraz by se podle Tomáše Feřtka měl klást na kariérní poradenství, které by žákům představilo různé profese, a co pro jejich vykonávání musí umět. To by mělo začít už na základní škole.

Jak hodnotíte kvalitu českého vzdělávacího systému?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit