„Naši absolventi mají stoprocentní uplatnitelnost,“ říká František Hricz, ředitel Střední průmyslové školy TOS Varnsdorf, členské firmy Svazu průmyslu a dopravy ČR. Generální ředitelka SP ČR Dagmar Kuchtová se 2. 9. účastnila slavnostního otevření nové budovy školy.

 

Proč si TOS Varnsdorf zřizoval vlastní školu, když obory, které se na ní vyučují, se už ve Varnsdorfu vyučovaly jinde?

TOS chce mít absolventy šité na míru, aby neměli jen obecné znalosti, ale uměli například montovat stroje, které se v TOSu vyrábějí. To platí pro všechny obory. Cílem byla maximálně možná příprava na práce, které budou absolventi ve firmě dělat.

Vaše škola spolupracuje i s jinými firmami, nejen s TOS Varnsdorf.

Přesně tak. Spolupracujeme kromě TOSu Varnsdorf, který je naším zřizovatelem, ještě se 14 firmami. Nejen z okolí Varnsdorfu ale i ze Šluknovského výběžku, Děčínska nebo Českolipska. Na praxi pak žáci docházejí tam, kde jim to nejlépe vyhovuje podle místa bydliště. Firmy mají o spolupráci s naší školou velký zájem. Často se nám stává, že by firmy chtěly mít u sebe na praxi daleko více žáků, než jsme jim schopni poslat.

V červnu vyšli z vaší školy první absolventi. Zůstali někteří ve firmách, kde absolvovali praxi?

Ano, letos vyšlo z naší školy prvních 13 absolventů. Máme stoprocentní úspěšnost, co se týče jejich uplatnitelnosti. Sedm z nich začalo pracovat přímo v TOS Varnsdorf, ostatní dnes pracují v dalších firmách, kam docházeli na praxi.

Jak ve škole probíhá praktická výuka?

Žáci v prvních ročnících absolvují odborný výcvik a praxi ve školních dílnách. Od druhého ročníku pak chodí na praxe přímo do firem. Studentům tříletých oborů se střídá vždy týden školy a týden praxe ve firmách, podobně jako to má asi většina učilišť. U maturitních oborů je praxe o něco méně, studenti z oboru mechanik dochází na praxi do firem tři dny za dva týdny a studenti z oboru strojírenství mají praxi jeden den jednou za dva týdny. Obecně by se dalo říct, že čím náročnější je studium, tím více se učí přímo ve škole.

Kdo se žákům věnuje přímo ve firmách?

Každá firma má povinnost žákům ustanovit jejich proškoleného instruktora. Ten plně zodpovídá za jejich pracovní náplň, ale také za bezpečnost práce. My s ním řešíme, jak si žáci vedou, instruktor jim na navrhuje klasifikaci.

U vás odborníci z praxe vyučují i přímo ve škole technické předměty, je to tak?

Ano a je to obrovská výhoda, že tuto možnost máme. Ono jednak najít učitele na odborné předměty je obecně velký problém. Někdy jsme si dokonce museli vypomoct i kolegy, kteří jsou již v důchodu. Hlavně ale je skvělé, když studenty například programování obráběcího stroje učí někdo, kdo se tím skutečně denně zabývá. Přesně ví, jak stroj funguje, nemá zkrátka jen teoretické znalosti. Pro studenty je to velký přínos.

Jaké obory na škole vyučujete?

Začínali jsme se čtyřmi obory – dvěma tříletými, strojní mechanik a obráběč kovů, a dvěma čtyřletými, mechanik seřizovač a obor strojírenství. Od tohoto školního roku otevíráme další dva obory. Nově tak budeme učit ještě obor elektromechanik a čtyřletý obor mechanik elektrotechnik. Od září také sídlíme v nové budově, to je další novinka.

Vy jste pracoval i na státních školách. Cítíte jako ředitel školy rozdíl mezi státní a firemní školou?

Ve firemní škole statisticky vykazujeme lepší prospěch, nižší počet zameškaných hodin a nižší počty neomluvených hodin. Zhruba 15 až 20 % našich žáků pobírá prospěchové stipendium. To je podmíněno nejen skvělým prospěchem, studenti s prospěchovým stipendiem nesmí mít například ředitelskou důtku nebo neomluvené hodiny.

Podporujete nějak své studenty finančně? 

Naši žáci dostanou plošně každé září 1000 korun, aby si mohli pořídit školní pomůcky a učebnice. Nedokládají to sice žádnými účty, ale nemohou se pak vymlouvat na to, že nemají například pravítko, přezůvky nebo pracovní oděv. Na praxi každý náš student dostává až 40 korun na hodinu, třeba jen za to, že stojí u instruktora a dívá se, jak on pracuje. To také není úplně běžné.

Zdroj: www.spcr.cz 

 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit