Česko bylo zemí, kde se demonstrovalo a stávkovalo spíše výjimečně. Chystané desetiprocentní snížení platů státních zaměstnanců a změny v zákoníku práce to mohou změnit.

Odborové svazy, zastupující  zaměstnance z různých sfér veřejného sektoru, chystají na 21. září demonstraci proti desetiprocentnímu škrtání platů ve veřejné sféře, motivovaném snížením schodku státního rozpočtu. Odborářům vadí hlavně změny mzdových tarifů. Místo toho, aby byli lépe odměňováni ti schopní, připraví podle nich nový systém odměňování o peníze řadu zaměstnanců, jichž by se to týkat nemělo. Demonstrace se nese v duchu hesla: Nechceme platit dluhy za špatné vládnutí.

Přijít o  desetinu výdělku či ještě víc vadí každému. Odboráři ovšem na včerejší tiskové konferenci varovali, že chystané restrikce destabilizují situaci v policii, v hasičském sboru, zdravotnictví a školství a negativně ovlivní celou společnost. Chybějící peníze ohrozí jejich činnost, změna tarifů a systému odměňování (často nejde jen o desetiprocentní pokles platů) může přinést hromadné odchody, ve zdravotnictví například do zahraničí.

“Dotujeme špatné hospodaření státu a podvýběr  daní , které zařízly předchozí dvě vlády,“ řekl místopředseda nezávislého odborového svazu Policie ČR Daniel Bláha. Šéf Českomoravské konfederace odborných svazů Jaroslav Zavadil již dříve řekl serveru Peníze.cz, že odborářští experti varovali před dopady reformy veřejných financí z roku 2007 - Topolánkův batoh podle něj přinesl deficit ve výši 80 až 100 miliard korun, tedy zhruba částku, která v rozpočtu chybí.

Desetiprocentní snížení platů ve veřejné sféře přinese podle Zavadila jen 10 miliard korun. Účelnější je proto zastavit daňové úniky,aby řádně fungovaly registrační pokladny, běžné v celé EU a pořádek ve fiskální sféře. Stát by prý díky nim a funkčnímu systému vyhodnocování státních zakázek získal navíc až 600 miliard korun.

V Česku mělo od ledna dojít ke změnám v zákoníku práce. Z návrhu ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka zbyly jen změny tarifů státních zaměstnanců a nemocenské. Řetězení smluv na dobu určitou, prodloužení doby, kdy lze pracovat na základě  dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin, nebo třeba možnost dát pracovníkovi výpověď bez udání důvodu, zatím neplatí. Nyní se připravuje daleko širší novela zákoníku práce, chystaná ještě bývalým Ministrem práce a sociálních věcí – nynějším premiérem Petrem Nečasem.

Zavadil pokládá současný zákoník práce za dostatečně pružný. Není ho třeba měnit. Upozornil také, že z průzkumu zemí  Evropské unie vyšlo české pracovní právo jako sedmé nejpružnější. Daleko horší je to u jistot zaměstnanců. Jediné s čím se je třeba vypořádat, je nález Ústavního soudu. Zavadil odmítá prodloužení doby, kdy lze pracovat na dohodu, ze 150 hodin na dvojnásobek – poukazuje na dohody s výdělky až 100 tisíc korun na hodinu, z nichž se neplatí  zdravotní ani  sociální pojištění . Stát tak může přijít o osm miliard.

I současný zákoník umožňuje propouštět špatné pracovníky – stačí jim zaslat vytýkací dopis a když dál neplní povinnosti, do 30 dnů je propustit. Firmy s ním ale neumí pracovat. Odbory nyní vyčkají, jak bude probíhat příprava nové širší novely zákoníku práce.
Jak sdělil serveru peníze.cz generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdeněk Liška, zaměstnavatelé požadují, aby byla vznikla komplexní novela zákoníku práce ve spolupráci se sociálními partnery, která umožní zavést pružnější pracovněprávní vztahy. Měla by vycházet z nálezu Ústavního soudu a navazovat na poslední legislativu EU. SPD s odbory souhlasí v tom, že na kvalitní přípravu je třeba dostatek času, ne však na filozofii zákoníku práce. „Každá strana má pro nesouhlas jiný důvod, odbory v podstatě žádnou změnu nechtějí,“ dodal Liška.

Současný zákoník práce je v rozporu s českou ústavou čtyři roky a je to ignorováno. Už za předchozí vlády byl zpracován text vycházející z práce Bezouškovy komise, která napravuje více než 80 pochybení. Vše ale skončilo před volbami v šuplíku.
SPD chce  pružnější trh práce , k němuž by přispělo prodloužení maximálního rozsahu zaměstnání na  dohodu o provedení práce , prodloužení vyrovnávacího období na dva roky. Výše  odstupného by měla vycházet z délky pracovního poměru, sociální podpory by měly být nastaveny tak, aby zamezily zneužití sociálních dávek. Zákon by měl také umožnit, s odstupným, daným zákonem, aby mohla jedna či druhá strana ukončit pracovní poměr bez udání důvodu. Řadu těchto návrhů obsahuje návrh premiéra Nečase.
„Existují evropské země, kde je právo rigidnější než v ČR. Uvědomme si ale, jak komplikovaný život měly  před krizí mnohé firmy, které se nemohly zbavit nevýkonných a nespolehlivých pracovníků, například právnická fakulta v Plzni děkana, obviněného z korupce,“ uvedl Liška.

Během recese chtěla řada malých a středních firem kvůli propadu zakázek propustit několik pracovníků a zachránit ostatní, kvůli legislativní a finanční pasti odstupného však nakonec zkrachovaly. Pracovní zákonodárství by tedy mělo být pružnější, aby napomohlo řešit rychlejší propouštění a nabírání nových zaměstnanců, uvedl rovněž Liška.


Názory na nový zákoník práce se tedy v některých bodech podstatně liší. Podaří se dosáhnout konsensu? Zatím se spíše zdá, že Česko kvůli němu mohou čekat demonstrace či stávky.

Zdroj: www.penize.cz

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit