Nejdříve začali z ČR odcházet lékaři. Teď se o práci v cizině zajímá čím dál víc zdravotních sester, osobních asistentů, ale hlavně pečovatelek. Informoval o tom portál Aktuálně.cz.

Doma většinou marně hledají slušně placené místo. Často dokonce nenajdou vůbec žádné.

Přitom poptávka po ošetřovatelkách z Východu je v západní části Evropy obrovská. Jen v Německu chybí v pečovatelství 30 tisíc pracovníků. Pracovní sílu, ať už kvalifikovanou, či bez odborného vzdělání, shánějí i Rakušané, Švýcaři nebo Italové.

Věc má ale háček: mnohé Češky (v drtivé většině případů jde o ženy) v cizině neobstojí a musejí se předčasně vrátit domů.

Podle zkušeností z Rakouska a Německa se, na rozdíl od lékařů, vrátí dva ze tří ošetřovatelů, kteří se nepřizpůsobí specifickému německému a rakouskému prostředí,“ tvrdí autoři mezinárodního projektu BID (Kvalifikace pečovatelek v němčině), který se danou problematikou zabývá.

Největší bariérou je dostatečná znalost jazyka, a to i v případě, že se uchazečka řadu let učila německy a složí potřebný certifikát. V praxi je pak ale konfrontována s různými dialekty a zejména první týdny jsou velmi těžké a pro někoho nepřekonatelné,“ vysvětlil Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Velká poptávka je i po zdravotních sestrách. Těch, kterým se za prací do ciziny chce, sice přibývá, pořád jich je však relativně málo.

Počet sester, které plánují pracovat v zahraničí jako zdravotní sestra, se podle údajů z Registru zdravotnických pracovníků v posledních letech pohyboval okolo 150 sester ročně. V roce 2011 a 2012 se přehoupl přes 150 a zvolna roste,“ řekla Veronika Di Cara z České asociace sester.

Dá se však předpokládat, že při omezování lůžkové péče v českém pohraničí budou nezaměstnané sestry z těchto regionů stále častěji hledat práci v blízkém příhraničí – v Německu a Rakousku,“ dodala.

Sestry, které v cizině pracují jako pečovatelky, ovšem nepotřebují žádné dokumenty, a jejich počet tudíž asociace nezná.

Hlad“ po českých pečovatelkách je dokonce na západ od hranic tak velký, že se Němci a Rakušané často spokojí i s personálem bez jakékoliv specifické kvalifikace, nebo jen s pečovatelským kurzem.

Spousta lidí si myslí, že právě péče o děti a staré lidi je příležitost pro ty, co neumějí jazyk, stačí jen umět uklidit a uvařit a víc jako by ta osoba vůbec nepotřebovala,“ upozornila šestadvacetiletá Petra Dvořáková, která se v Německu 18 měsíců starala o starého pána s Alzheimerovou chorobou.

Myslí si, že se její duševní potřeby pokryjí poplácáním a univerzální odpovědí 'ja, ja'. Ale tak to není,“ dodala.

Máte nějaké zkušenoti s prací v zahraničí?

Řekněte nám o tom pod tímto článkem nebo na Facebooku.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit