K hlavním změnám v pracovněprávní oblasti, které přináší od 1. ledna 2014 nový občanský zákoník, patří nový pojem zdánlivé právní jednání, okamžité zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance, zákazy ve vztahu ke mzdovým nárokům či změny v platnosti vnitřních předpisů vydaných zaměstnavatelem.

K nejdůležitějším změnám, které obsahuje nový občanský zákoník a které se dotknou zaměstnavatelů i zaměstnanců, tedy patří:

Zdánlivé právní jednání

Nový občanský zákoník používá pojem zdánlivé právní jednání, které právně neexistuje, a proto se k němu vůbec nepřihlíží. Takové právní jednání jakoby od počátku nebylo, je proto tzv. nicotné. S tímto zdánlivým právním jednáním počítá i novela zákoníku práce, která doplňuje na mnoha místech spojení „nepřihlíží se“ v souvislosti s učiněným právním jednáním.

Typicky se bude jednat o případy výpovědi z pracovního poměru, okamžitého zrušení pracovního poměru, zrušení ve zkušební době, jestliže zde nebude dodržena zákonná písemná forma. Důsledkem této změny bude skutečnost, že zaměstnanec se již nebude domáhat nápravy cestou žaloby na neplatnost takového ústně provedeného zrušení pracovního poměru.

Jestliže mu však zaměstnavatel nebude nadále přidělovat práci v souladu s pracovní smlouvou, z důvodu přesvědčení o zániku pracovněprávního vztahu, má zaměstnanec právo obrátit se na příslušný soud přímo s žalobou na plnění. To znamená, že bude požadovat, aby soud uložil zaměstnavateli povinnost přidělovat mu práci v souladu s pracovní smlouvou a uhradit náhradu mzdy za dobu, kdy tak zaměstnavatel nečinil. Uvedené platí i pro výpověď dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, stejně jako pro okamžité zrušení těchto dohod.

Nový způsob ukončení pracovního poměru

Novela zákoníku práce zavádí nový způsob ukončení pracovního poměru, a to okamžité zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance. Tato možnost je dána v případě nezletilého zaměstnance, který dosud nedosáhl 16 let věku, a to z důvodu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto zaměstnance.

Až potud by tato změna byla poměrně přínosná a pro praxi využitelná. Avšak zákonodárce tento způsob rozvázání pracovního poměru ztížil tím, že jej podmínil souhlasem soudu. S ohledem na délku trvání soudního řízení, je tak praktická aplikace tohoto ustanovení poměrně ztížena.

Uvedené platí i pro možnost okamžitého zrušení v případě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Zákazy v oblasti odměňování

Zákoník práce bude v novém ustanovení § 144a obsahovat některé zákazy ve vztahu ke mzdovým nárokům. Bude tak zakázáno postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu. Dále se zakazuje použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu. Tento zákaz se však nevztahuje na dohody o srážkách ze mzdy.

Cílem těchto zákazů je ochrana mzdových nároků jako jednoho ze základních práv zaměstnance, a to i na úkor smluvní volnosti stran.

Započtení

Součástí shora uvedeného ustanovení § 144a nového znění zákoníku práce má být i regulativ ve vztahu k započtení proti mzdovým pohledávkám (mzda, plat, odměna z dohody, náhrada mzdy a platu) s tím, že smí být provedeno, avšak jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. Toto ustanovení je však v rozporu s ustanovením § 1988 odst. 2 nového občanského zákoníku, dle kterého je stanoven zákaz pro započtení mimo jiné i proti pohledávce mzdy, platu, odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek a náhradě mzdy nebo platu ve výši přesahující jejich polovinu.

To znamená, že je oběma zákoníky odlišně řešen zákonem možný rozsah započtení proti mzdovým nárokům. V praxi se pravděpodobně tento rozpor odstraní aplikací nového výkladového ustanovení zákoníku práce o použití výkladu pro zaměstnance nejpříznivějšího.

Vnitřní předpis

Vnitřní předpis je jednostranné právní jednání zaměstnavatele, kterým upravuje práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Nově bude blíže specifikováno, že tak může učinit pouze v rozsahu, který je pro zaměstnance výhodnější, než stanoví zákoník práce. Zakazuje se zároveň, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva stanovená zákoníkem práce. Jestliže zaměstnavatel takový zákaz nedodrží, nebude se k němu přihlížet.

Náhrada mzdy v případě nemoci

Zkracuje se lhůta, kdy je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnanci v případě dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy, a to z 21 kalendářních dnů na 14. Od 15. kalendářního dne nemoci bude zaměstnancům poskytováno plnění z nemocenského pojištění. Nadále ovšem platí, že za první tři dny nemoci se náhrada mzdy neposkytuje.

Vše o změnách, které přináší nový občanský zákoník:

Změny v pracovněprávní oblasti:

JUDr. Helena Müllerová, eve

Myslíte si, že budou výše uvedené změny prospěšné?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit