Česká republika patří v EU k zemím s nejnižším podílem vysokoškoláků mezi lidmi od 30 do 34 let. Vyplývá to z analýzy údajů za třetí čtvrtletí loňského roku, kterou zveřejnil Český statistický úřad, a o níž informoval portál Finančnínoviny.cz.

Vysokoškolské vzdělání má v ČR 24 procent mužů a 30 procent žen, v EU je to v průměru 33 procent vrstevníků a 41 procent vrstevnic. V osmadvacítce tak ČR skončila pátá od konce. Nezaměstnanost vysokoškoláků má ale třetí nejnižší.

„Za třetí čtvrtletí 2013 se Česká republika s dosaženými 27,2 procenta zařazuje mezi země s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 až 34 let. Za poslední roky ale tento podíl v naší zemi výrazně vzrostl,“ uvedli statistici.

Podle nich ženy v této věkové kategorii mají „celkově vyšší úroveň vzdělání“ než muži, platí to ve všech členských státech.

Horší výsledky než ČR mělo Rakousko, Malta, Rumunsko a Itálie. Naopak nejlépe na tom bylo Lucembursko, kde má vysokoškolské vzdělání téměř 57 procent lidí od 30 do 34 let. Vysokou školu absolvovala i víc než polovina osob v Litvě a Irsku.

Nezaměstnanost vysokoškoláků je výrazně menší než u lidí s nižším vzděláním. V ČR je třetí nejnižší. Vůbec nejnižší nezaměstnanost těch, kteří absolvovali v životě vysokou školu, je v Německu a Rakousku. Míra nezaměstnanosti vysokoškoláků v ČR činí 3,2 procenta. V Německu je to 2,5 procenta a v Rakousku 3,1 procenta. Evropský průměr dosáhl 6,6 procenta.

Nejhůř práci naopak hledají lidé se základním vzděláním. Míra jejich nezaměstnanosti se v EU v průměru rovnala 18,9 procenta. V Česku je vyšší, dosahuje 24,3 procenta. Republika je tak šestá od konce. Nejhorší je situace na Slovensku, kde nezaměstnanost lidí se základním vzděláním činila 43 procent.

Podle unijní strategie Evropa 2020, jejímž cílem je zvýšení zaměstnanosti, by na konci desetiletí měly mít vysokoškolské vzdělání minimálně dvě pětiny lidí mezi 30 a 34 lety. Cíl zatím splnilo 15 států, mezi nimi třeba severské a pobaltské země, Polsko, Kypr či Slovinsko.

Těsně pod čtyřicetiprocentní hranicí skončilo loni ve třetím čtvrtletí Dánsko. Osmadvacítce v průměru chybí k dosažení limitu ještě tři procentní body, unijní průměr dosahoval 37,1 procenta.

Podrobnosti najdete na stránkách ČSÚ.

Měl by se podle vás v ČR zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit