Minimální hranice pokuty 250 tisíc za porušení zákona o zaměstnanosti je příliš vysoká, rozhodl Ústavní soud. Taková částka může být pro menší firmy nebo podnikatele likvidační. Sankce hrozila například těm, kdo zaměstnali cizince bez povolení nebo umožnili tzv. švarcsystém. Inspektorát práce musel v těchto případech ukládat pokuty od 250 tisíc do 10 milionů korun. Informoval o tom server Ct24.cz.

Aktuální případ se týkal stavební firmy, která měla na stavbě dva dělníky z Ukrajiny. I když muži měli pracovní povolení, v den kontroly pracovali na jiné stavbě, než bylo v povolení uvedeno. Jejich zaměstnavatel tím podle zákona dopustil nelegální práci. Za ni hrozí pokuta, jejíž výši zákon omezuje 10 miliony korun jako maximum, minimální hranici pak stanovuje na 250 tisíc.

A právě to je podle soudců problém. Příslušné ústanovení zákona bylo v rozporu hned s několika částmi Listiny základních práv a svobod. "V tomto případě je společenská nebezpečnost velmi malá a 250 tisíc korun by pro firmu bylo likvidační," uvedla soudkyně zpravodajka Ivana Janů.

Ústavní soud proto minimální výši pokuty zrušil, omezovala totiž možnosti úřadů přihlédnout k závažnosti provinění a majetkovým poměrům firmy, která se provinila. Horní hranici 10 milionů soud ponechal. Od nového roku vstoupí v platnost novela příslušného zákona, ve které je minimální hranice pokuty snížena na 50 tisíc korun, do té doby nebude spodní hranice žádná.

"Možnost posuzovat případy individuálně je posun pozitivním směrem. V praxi se pak ukáže, zda bude i tato hranice dělat v budoucnu problémy, ale není všem dnům konec a i tato právní úprava se může nějak posunout," ujistil náměstek ministryně práce a sociálních věcí Petr Šimerka.

O co šlo?

Pokuty stanovuje příslušný paragraf Zákona o zaměstnanosti. Za různé prohřešky proti zákonu jsou v něm uvedené různé výše pokut. Problémem je poslední z nich, která má jako jediná stanovenou minimální hranici, a to na 250 tisíc korun. Maximum je pak 10 milionů. Tato pokuta hrozí za nelegální práci:

  • výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (tzv. švarcsystém)
  • nesplnění oznamovací povinnosti a nevedení evidence podle zákona
  • umožnění cizinci vykonávat práci bez platného povolení k pobytu

Likvidační pokuta?

Zmíněná stavební firma má pouhých 12 zaměstnanců. Od inspektorátu práce dostala pokutu 300 tisíc korun, která pro ni může být likvidační. Podobně dopadla i živnostnice Iva Kadlecová v Přepychách na Královéhradecku. Na chvíli svěřila obchod synovi, za což dostala pokutu 250 tisíc. "Znám to z vlastní praxe. My jsme rovněž řešili případ, kdy firma dostala pokutu 500 tisíc korun a musela být ukončena její činnost, protože to pro ni bylo likvidační," vzpomněla další případ advokátka Magdalena Vašinková.

V případě stavební firmy na neúměrně vysokou pokutu upozornil Městský soud v Praze, který podal Ústavnímu soudu podnět na přezkoumání minimální výše pokuty. I kdyby totiž chtěl inspektorát práce nebo správní soud brát ohled na velikost firmy a pokutu úměrně snížit, pod spodní hranici stanovenou zákonem jít nemůže. Proto ji ústavní soudci zrušili.

Kontroly nelegální práce

2014 (1. pololetí)

  • 8 012 kontrol
  • uloženo 59 pokut celkem za 14,4 milionu korun
  • dalších 453 pokut celkem za 140 milionů je v řízení

2013

  • 36 101 kontrol
  • uloženo 697 pokut celkem za 190,7 milionu korun
  • dalších 319 pokut celkem za 119 milionů je v řízení

2012

  • 35 557 kontrol
  • uloženo 1 687 pokut celkem za 320 milionů korun

Souhlasíte se zrušením minimální hranice pokuty za nelegální práci?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

-lhe-

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit