Senátoři ve čtvrtek posvětili zavedení takzvaného kurzarbeitu, tedy zkrácené pracovní doby ve firmách v krizi. Na mzdy zaměstnanců ve zkráceném pracovním úvazku má podle schválené novely zákona o zaměstnanosti firmám přispívat stát. V podnicích, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své zaměstnance práci na plný úvazek, by se díky kurzarbeitu pracovalo tři nebo čtyři dny v týdnu. Zaměstnanci by pak dostávali minimálně 70 procent ze mzdy, přičemž 50 procent by hradil zaměstnavatel a dvacet procent stát. Zprávu uvedl portál e-sondy.cz.

Novinka by měla zamezit nadměrnému propouštění. Návrh, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), bude podle ní výhodný jak pro zaměstnance, tak firmy i stát.

Lepší je totiž podle ní chodit do práce a vykonávat alespoň nějakou pracovní činnost, než být registrován jako nezaměstnaný. Firmy si navíc podle ní udrží kvalifikované a zaučené zaměstnance. Pro stát vidí Marksová výhodu v tom, že ušetří na vyplácení sociálních dávek pro lidi bez práce.

Podniky o kurzarbeit budou žádat přes úřady práce. Individuálně jejich žádosti posoudí vláda. Stát může poskytnout příspěvek ve výši 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora se podnikům bude vyplácet nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.

Kurzarbeit, nebo také zkrácený pracovní režim pochází z Německa, kde má více než stoletou tradici. Poprvé byl zaveden v roce 1910 s cílem udržení pracovních míst a kvalifikace dělníků při omezování těžby a zpracování draselných solí v Německu. Je to krizové řešení pro těžká ekonomická období, ve kterých firmy zpravidla propouštějí a zasloužily se o něj německé kovácké odbory IG MEtall. Mezi experty, politiky, odbory a zaměstnavateli převládá názor, že kurzarbeit pomohl po krizovém roce 2008 zachránit v Německu miliony kvalifikovaných pracovních míst. V roce 2009 pracovalo v tomto zkráceném režimu více než milion zaměstnanců.

O tom, že se kurarbeit konečně dočká realizace i v tuzemsku se zasloužily především odbory. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) již v roce 2008 požadovala na jednání tripartity jeho zavedení a navrhla vlastní verzi s finančními propočty. V roce 2010 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí zpracoval na toto téma variantní studii a doporučil zavedení kurzarbeitu v podmínkách ČR.

Senátoři nyní opatření v rámci novely zákona o zaměstnanosti posvětili a návrh poputuje k prezidentovi.

 


Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

-lhe-
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit