Novela zákoníku práce má změnit podmínky, kdy firma může převést lidi na jinou pozici. Zákoník by podle ministryně Michaely Marksové měl být vstřícnější a pružnější než ten současný. Odbory současnou zákonnou úpravu přirovnávají k nucené práci. Zprávu uvedl portál ihned.cz.

Když se zaměstnanec zraní nebo má jiné dlouhodobé zdravotní problémy a přestane zvládat svou dosavadní práci, musí mu dnes jeho šéf najít jinou pozici. Pokud se nová práce zaměstnanci nelíbí, nemá možnost se bránit a spor často končí výpovědí.

Odbory současnou zákonnou úpravu přirovnávají k nucené práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto chce podmínky takzvaného převedení na jinou práci zahrnout do chystané novely zákoníku práce, který by podle ministryně Michaely Marksové (ČSSD) měl být vstřícnější a pružnější než ten současný

Norma, která se týká každého, kdo pracuje nebo někoho zaměstnává, je natolik zásadní, že úřad odstartoval sérii schůzek s odbory i firmami. O citlivosti novely svědčí i to, že se k vyjednávání nechce ani jedna ze stran vyjadřovat.

"Není to politické rozhodnutí"

K převedení na jinou práci ministryně HN pouze napsala, že je potřeba, aby se na něm shodly firmy, odbory i ministerstvo. "To není otázka politického rozhodnutí, ale shody na tom, co ten zákon opravdu má řešit," uvedla.

"V tuto chvíli je návrh novely zákoníku práce ve stadiu zrodu. Ministerstvo se sociálními partnery teprve vymezuje okruhy otázek, které mají být v návrhu zákona řešeny," doplnil mluvčí ministerstva Petr Sulek s tím, že konkrétní otázky jsou předčasné a smysl budou mít nejdřív v lednu.

Odboráři však podmínky převedení na jinou práci začlenili do seznamu úprav, které je v každém případě potřeba změnit. "Úprava je v rozporu s ústavně garantovanou zásadou volby povolání a se zákazem nucené práce. Je třeba koncepční přepracování," napsala Českomoravská konfederace odborových svazů ministerstvu.

Také podle odborníka na pracovní právo Dominika Brůhy je současná úprava na hraně ústavnosti. "V praxi to činí problémy. Řada zaměstnanců není spokojená s převedením na jinou práci. Na druhou stranu zaměstnavatelé nechtějí uměle vytvářet pracovní místa, která nepotřebují. Proto je dost často náhradní práce podřadná," vysvětluje advokát.

Z dělníka metařem

Sám řešil například případ dělníka z továrny na výrobu oken, který si trvale pochroumal ruku na fréze a musel pak zametat dvůr. "Samozřejmě považoval za ponižující, že se na něj ostatní zaměstnanci dívají, jak chodí po dvoře s koštětem a jednou rukou vytrhává plevel z dlažby," vzpomíná Brůha.

Pavel Juříček, který už dvacet let vlastní podnik Brano Group, si ale nevzpomíná, že by někdy řešil podobný problém a se zaměstnancem se nedokázal dohodnout. "Jestliže má člověk zánět nervu v zápěstí a pracuje někde deset let, tak sám má zájem přejít na jinou práci. Neznám takový případ, kdy by člověk se zdravotními problémy převedení blokoval," uvedl podnikatel. Podle něj stávající úprava stačí.

Advokát Brůha sice souhlasí s odbory v tom, že dnešní stav hraničí s nucenou prací. Bojí se ale, že ideální řešení autoři novely najdou jen těžko. "Vím, že se mluví o tom, že by bylo převedení na jinou práci jako jednostranné opatření zaměstnavatele zcela zrušeno a zákon by stanovil, že se obě strany musí dohodnout," říká.

Pak ovšem podle něho hrozí, že tím naopak firmy dostanou nástroj, jak pracovníka, který není zdravotně v pořádku, vyhodit rovnou. "Když ze zákona vypadne povinnost zaměstnance převést a bude to jenom na dohodě, tak nad tím zaměstnavatelé mávnou rukou a řeknou: Dobře, jste nezpůsobilý, povinnost vás převést nemáme, tak tady máte výpověď," dodává.

Slyšeli jste již o institutu převedení na jinou práci?

Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit