Po letošní valorizaci o 700 korun zvýšila vláda minimální mzdu pro příští rok o stejnou částku. Od 1. ledna 2016 bude tedy nejnižší možná měsíční výplata v ČR 9900 korun. Podobně rychle má minimální mzda růst i v příštích letech. Zprávu uveřejnil BusinessInfo.cz.

Někteří ministři ČSSD v čele s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou chtěli zaokrouhlit minimální mzdu pro rok 2016 dokonce na 10 000 korun, tato varianta ale v srpnu kabinetem neprošla.

Vláda rozhodla také o zvýšení minimální mzdy pro zdravotně postižené, a to o 1300 korun. Minimální mzda pro zdravotně handicapované se zvýší od nového roku z 8000 na 9300 korun,“ doplnil předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Předchozí vlády podle premiéra zvýšení minimální mzdy odmítaly. „V důsledku toho má naše země stále jednu z nejnižších minimálních mezd v EU,“ obhajuje rozhodnutí kabinetu Sobotka.

Vývoj minimální mzdy v ČR
RokMinimální mzda v letechNárůst v Kč
2003 6200 Kč -
2004 6700 Kč 500 Kč
2005 7185 Kč 485 Kč
2006 7570 Kč 385 Kč
2007 8000 Kč 430 Kč
2008-2013 8000 Kč -
2014 8500 Kč 500 Kč
2015 9200 Kč 700 Kč
2016 9900 Kč 700 Kč

 

Od ledna naroste také nejnižší základní hodinová sazba – a to ze současných 55 korun na 58,70 Kč. Zároveň budou od 1. 1. 2016 zvýšena i minima zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.

Tyto zaručené mzdy jsou dlouhodobě odstupňovány podle „složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací“. Minimální tarify pro jednotlivé profese jsou rozděleny do osmi skupin. Náročnost prací v jednotlivých skupinách popisuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Najdete zde také příklady konkrétních zaměstnání v těchto skupinách, a to i podle oborů. Obecně platí, že práce v 1. skupině zahrnuje tzv. 1. a 2. platovou třídu, ve druhé skupině třetí a čtvrtou, ve 3. skupině pak pátou, respektive šestou platovou třídu atd.

Minimální mzda pro jednotlivé skupiny prací
Skupina pracíMinimální mzdaKč za hodinuMinimální mzdaKč za měsíc 
  nyní od 1.1.2016 nyní od 1.1.2016
         1. 55,00 58,70 9 200 9 900  
         2. 60,70 64,80 10 200 10 900  
         3. 67,00 71,60 11 200 12 100  
         4. 74,00 79,00 12 400 13 300  
         5. 81,70 87,20 13 700 14 700  
         6. 90,20 96,30 15 100 16 200  
         7. 99,60 106,30 16 700 17 900  
         8. 110,00 117,40 18 400 19 800  

 

Zvýšení minimální mzdy bylo očekávaným krokem, ne všichni ale valorizaci oceňují. Nejen opoziční politici, ale například i zástupci zaměstnavatelů či nezávislí ekonomové se obávají negativních dopadů na velké firmy, ale zejména na malé a střední podniky.

Hrozba pro konkurenceschopnost a zaměstnanost?

Podle průzkumu Hospodářské komory České republiky se proti navýšení minimální mzdy o 700 korun vyslovily téměř tři čtvrtiny dotázaných podnikatelů. Jejich obavy pramení z toho, že zvýšení mzdových nákladů může ohrozit konkurenceschopnost firem.

Kromě obavy o konkurenceschopnost firmy podnikatelé varují, že firma bude kvůli navýšení minimální mzdy nucena snižovat i ostatní náklady, například na zaměstnanecké benefity. Podle zaměstnavatelů může dojít i k propuštění některých zaměstnanců a jejich nahrazení třeba stroji, což se často týká právě pracovníků s nejnižšími platy (viz zavádění automatických pokladen), či ukončení některých činností firmy. Zvýšení mzdových nákladů se bude muset odrazit i na kvalitě produktů a služeb,“ varuje prezident HK ČR Vladimír Dlouhý. Členové komory sice valorizaci a priori neodmítají, ovšem za ideální by považovali zvýšení na 9600 korun, tedy pouze o 400 Kč.

Podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška takové navýšení po letech mzdové restrikce – minimální mzda zůstávala na stejné úrovni od roku 2007 do roku 2013  – českou ekonomiku neohrozí. Jeho dopady do nákladů firem budou ale podle Sobíška větší, než připouští zpráva ministerstva práce a sociálních věcí, podle níž má opatření stát firmy 1,6 miliardy korun navíc.

Ministerstvo zahrnuje do výpočtů jen pracovníky pobírající minimální mzdu, zatímco podniky budou nuceny v rámci zachování mzdové diferenciace přidat stejnou částku i dalším pracovníkům v nízkopříjmových kategoriích,“ říká Sobíšek.

V odvětvích jako pohostinství a podpůrné činnosti v administrativě, kde je za mzdy blízké minimálním zaměstnána téměř pětina pracovníků, půjde o citelný nákladový šok,“ dodává. Podle Sobíška bude muset být vláda v dalších letech při úpravách minimální mzdy opatrnější, pokud nechce podkopat tvorbu nových pracovních míst..

Ani Svaz průmyslu a dopravy nepovažuje tak výrazné zvýšení za optimální. Při jednáních na tripartitě obhajovali jeho zástupci navýšení o 500 korun. Podnikatelé prý mohou mít problémy především v oborech jako je textilní průmysl, stavebnictví,obchod či zemědělství.

Premiér Bohuslav Sobotka rozhodnutí vlády obhajuje s tím, že předchozí pravicové vlády minimální mzdu nevalorizovaly řadu let: „Zvýšení minimální mzdy považuji za další důležitý krok ve zlepšování situace zaměstnanců a v plnění vládní sociálně odpovědné politiky.“

Vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL se ve svém programovém prohlášení zavázala, že minimální mzdu postupně zvýší až na 40 procent průměrného výdělku v Česku.

 

Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit