Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, vidí v připravované novele zákoníku práce hned několik problémů. "Přísnější pravidla pro práci z domova považujeme za kontraproduktivní. Spíše než k podpoře flexibilní formy práce (jejíž konkrétní podobu je třeba tak jako tak ponechat na dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem) může totiž přispět k tomu, že zaměstnavatel nebude ochotný možnost práce z domova nabídnout."


Jan WiesnerOd novely zákoníku práce si zaměstnavatelé slibovali zvýšení pružnosti pracovního trhu – jak hodnotíte z tohoto úhlu pohledu současný návrh předkládaný ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí?

V tomto směru je novela jedním velkým zklamáním. Nepřináší nic, co by přispělo ke zvýšení pružnosti pracovního trhu. Naopak, v připomínkovém řízení se zástupci zaměstnavatelů snažili zabránit pravému opaku, negativním důsledkům novely na trh práce.

Jak se například díváte na, v novele zákoníku práce navrhovanou, úpravu dohod o provedení práce a pracovní činnosti?

To je příklad toho, o čem jsem teď mluvil. Změny navržené v oblasti dohod o provedení práce by měly silně negativní dopady na využití tohoto institutu. Je typické, že právě tento malý ostrůvek velmi omezených možností flexibility v pracovněprávních vztazích se neustále potýká s tendencemi jej omezit ještě více a nejlépe jej zlikvidovat.

Je nepochybné, že veškeré navrhované změny týkající se rozvržení pracovní doby, její evidence, nároku na dovolenou ze zákona a další tuto flexibilitu snižují a zaměstnavatele stále více finančně zatěžují, jsou tedy nepřijatelné. Přičemž nezpochybňujeme vůbec, že by se na výši odměny měly vztahovat jednotlivé úrovně zaručené mzdy, to ostatně vyplývá už ze zásady spravedlivého odměňování zaměstnance a zaměstnavatelé to dodržují, aniž by to muselo být výslovně řečeno. Avšak například právo na dovolenou by mělo být ponecháno na ujednání s přihlédnutím k rozsahu vykonávané práce, délce trvání takové dohody a dalších okolnostech.

V souvislosti s návrhem novely zákoníku práce jsou ze strany podnikatelů často kritizovány také přísnější pravidla pro práci z domova. Jaké je stanovisko KZPS ČR k této problematice?

Další příklad. Přílišnou regulaci považujeme za kontraproduktivní. Spíše než k podpoře flexibilní formy práce (jejíž konkrétní podobu je třeba tak jako tak ponechat na dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem) může totiž přispět k tomu, že zaměstnavatel nebude ochotný možnost práce z domova nabídnout. Přes stanovisko zástupců zaměstnavatelů je práce z domova vnímána zaměstnanci jako přínos a výhoda, a to docela podstatná. Mají na práci větší klid, mohou si ji lépe rozvrhnout, neztrácejí čas přemisťováním z místa na místo. V mnoha případech se vyhovuje např. ženám pečujícím o děti nebo nemocným. Předložený návrh obsahuje například povinnost zaměstnavatele "přijmout opatření, která zabraňují izolaci zaměstnance vykonávajícího práci mimo pracoviště zaměstnavatele od ostatních zaměstnanců a zajistit mu možnost se pravidelně setkávat s ostatními zaměstnanci". V daném kontextu výhod, které tento způsob práce přináší (především odpadnutí přepravy do práce, možnost lépe sladit svůj čas s časem pracovním) a vůbec v kontextu problémů, se kterými se zaměstnavatelé, a tím i celá ekonomika, potýkají, toto působí až komicky.

Další aktuálně diskutovanou legislativní změnou je nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který nově implementuje tři evropské směrnice. Přináší novela skutečně větší zachování transparentnosti a řešení praktických otázek, tak jak bylo zaměstnavatelům původně slibováno?

Zákon by mohl přinést určité pozitivní změny. Mimo jiné, zdá se, že i ministerstvo si uvědomilo, že nejnižší cena neznamená vždy nejlepší řešení, a že plnění je nutné posoudit také (a často prioritně) z pohledu kvality a vzájemného srovnání obou kritérií - tak jak to dělá každý normální člověk. Je otázkou, nakolik se změní také přístup kontrolujících úředníků, kteří přicházejí se záměrem nalézt pochybení při realizaci zakázky, a když ho nalézt nelze, tak si ho vykonstruují a tvrdošíjně na něm bez ohledu na právní a skutkovou argumentaci stojí. Posouzení kvality je vždy víceméně subjektivní, což přináší v praxi obrovské problémy pro zadavatele, neboť právě toto hodnotící kritérium je snadným terčem a záminkou pro finanční sankci.

Jakým směrem by se dle KZPS ČR měly ubírat úpravy v předpisech týkajících se zaměstnávání cizinců či agenturního zaměstnávání?

Agenturní zaměstnávání by nemělo nahradit pracovní poměr na dobu neurčitou, ale mělo by řešit např. sezónní zaměstnávání či práci, která není stabilní, je nárazová nebo na určitou činnost (např. zakázku). Samozřejmě by měla být honorována stejně jako u kmenových zaměstnanců. Nahrazování pracovního poměru na dobu určitou má i negativní dopad na zajišťování odborného růstu pracovníků, tedy zvyšování kvalifikace nebo vztahu k příslušné firmě apod.

V současné době je velmi aktuální téma zaměstnávání cizinců, jaké problémy řeší firmy KZPS ČR v souvislosti se zaměstnáváním cizinců?

Bez zaměstnávání cizinců se v současné době řada našich podniků od malých a středních až po ty největší neobejde. Je to způsobeno především špatně fungujícím školstvím, které nezajišťuje výuku potřebnou pro trh práce, úplnou likvidací učňovského školství, nefunkčností a špatnou koordinací státní správy neřešící aktuální problémy. V současné době projednáváme především rychlejší vyřizování víz pro pracovníky ze zahraničí, neboť stávající problémy i přes souhlasné stanovisko příslušných úřadů práce, jsou časově natolik komplikované, že se žádný zaměstnavatel nemůže zavázat převzít zakázku a následně pro nemožnost jejího včasného plnění platit penále.

Bohužel přístup k řešení jednotlivými ministerstvy, zejména Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Ministerstvo vnitra ČR a i ve vazbě na Ministerstvo financí ČR je velmi pomalý, což bude mít vliv na konkurenceschopnost našich firem.

Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo pilotní projekt Zvláštní postupy pro zaměstnance z Ukrajiny, předpokládáte zapojení vašich firem? O jaké profese je ze strany firem v tuto chvíli největší zájem?

Předpokládáme zapojení našich firem, největší jsou problémy ve spuštění kategorie B těchto zvláštních postupů. Podnikatelé a zaměstnavatelé trvají na svých základních dvou požadavcích:

a) rychlost spuštění systému

b) jeho zacílenou na konkrétní kvalifikovanou pracovní sílu

V rámci projektu poptáváme zejména:

  • řemeslníky a kvalifikované pracovníky na stavbách (kromě elektrikářů);
  • kovodělníky, strojírenské dělníky a pracovníky v příbuzných oborech;
  • pracovníky v oboru elektroniky a elektrotechniky;
  • zpracovatele potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech;
  • obsluhu stacionárních strojů a zařízení;
  • řidiče a obsluhu pojízdných zařízení.

Současně bych rád upozornil, že problém zaměstnávání cizinců se netýká získávání pracovníků pouze z Ukrajiny, ale i z dalších teritorií – Vietnam, Mongolsko apod.

V souvislosti s plánovaným zrušení karenční lhůty hrozí firmám výrazný nárůst nákladů, jaký názor na tuto situaci zastává KZPS ČR? Jaký je návrh řešení přijatelný pro vaše firmy?

KZPS ČR s návrhy na zrušení karenční doby nesouhlasí. Karenční dobu vnímá jako výrazný prostředek sloužící k zamezení zneužívání krátkodobé pracovní neschopnosti. Z počtů ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN) podle délky trvání jednoho případu v letech 2007 – 2014 vyplývá výrazný trvalý pokles DPN od roku 2009 (zavedení karenční doby) až do r. 2014. V prvních třech dnech je minimální možnost zaměstnavatele kontrolovat režim práce neschopného zaměstnance. Rovněž zrušení regulačních poplatků při návštěvě lékaře od roku 2015 se projevilo zvýšenou návštěvností lékařů, zmizel tak jeden z omezujících faktorů zneužívání lékařské péče (snazší získání neschopenky). Snížení četnosti pracovní neschopnosti zejména v prvních dnech byl pokus řešit již za účinnosti zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců zavedením karenční doby tří kalendářních dnů s účinností od 1. 1. 2008, ale od 30. 6. 2008 byla karenční doba zrušena na základě rozhodnutí Ústavního soudu s tím, že bylo nepřípustné, aby při zachování povinnosti zaměstnanců platit pojistné na nemocenské pojištění zůstali po dobu 3 kalendářních dnů bez prostředků.

Od roku 2009, změnou principu zabezpečení zaměstnanců při DPN, kdy je povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny a to od čtvrtého pracovního dne, došlo zároveň ke zrušení pojistného placeného zaměstnancem na nemocenské pojištění (tj. 1,1% na nemocenské a zároveň 0,4% na zaměstnanost), tzn. že zaměstnanci platí jen 6,5% na důchodové zabezpečení. V roce 2012 se znovu Ústavní soud zabýval návrhem na zrušení karenční doby, návrh byl zamítnut (č.186/2012 Sb.) s tím, že zakotvení 3denní karenční doby spojené současně s osvobozením zaměstnanců od povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění není protiústavní a související výpadek příjmů není takového rozsahu, aby dočasně neschopné vystavil bezvýchodné situaci.

Pro osoby samostatně výdělečně činné je nemocenské pojištění dobrovolné. Pokud se k němu přihlásí, nepřísluší jim v případě nemoci nemocenské v prvních 14 kalendářních dnech. Od 15. kalendářního dne vyplácí nemocenské dávky ČSSZ, a to pouze v případě, že si alespoň tři měsíce před touto sociální událostí pojištění platí. Tyto osoby naopak může nemoc vystavit do „bezvýchodné situace“, protože na rozdíl od zaměstnanců, kterým po návratu po nemoci do pracovního procesu, musí zaměstnavatel zachovat pracovní místo a platit mzdu, osoba samostatně výdělečná činná může ztratit zakázky a tím přijít o obživu.

V případě zrušení karenční doby u náhrady mzdy po dobu DPN dojde k nárůstu neefektivních nákladů na pracovní sílu (nejedná se pouze o přímé finanční dopady hrazení karenční doby, kdy je nutné hradit náhradu mzdy, ale je též třeba nahradit chybějící práci, a to většinou formou přesčasů stávajících zaměstnanců, což je opět nákladné a organizačně náročné). Rovněž průběžnému nárůstu minimální mzdy od července 2013 a s tím spojenému zvýšení odvodu na zdravotní a sociální pojištění často neodpovídá zvýšení produktivity práce a tím se bude dále zhoršovat konkurenceschopnost českých firem.

Navržené zrušení karenční doby je populistickým krokem preferujícím sociální aspekty před ekonomickými.

V případě, že přes všechny naše připomínky dojde ke zrušení karenční doby, nechť zaměstnanci opět platí příslušné pojistné na nemocenské pojištění a zaměstnanost a úhrada 3 denní karenční doby nechť je hrazená státem. 

-lhe-

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit