Co může být posuzováno jako pracovní úraz a co ne?
Základní definice pracovního úrazu v § 271 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce zní takto:
„(1) Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ( § 273 a 274 ).“
Co když zaměstnavatel trvá na tom, že pracovní úraz se nestal? Má zaměstnavatel právo, pokud se domnívá, že se nejedná o pracovní úraz, požadovat, aby zaměstnanec ukončil pracovní neschopnost a vzal si např. dovolenou, neplacené volno nebo vykonával práci, kterou mu jeho zdravotní stav umožní?
K zodpovězení otázky, zda se jedná o pracovní úraz, by přispělo i vyjádření lékaře, zda zjištěné poškození zdraví vůbec může být následkem úrazového děje anebo zda jde o výsledek vývoje onemocnění.
V případě, že je zaměstnavatel přesvědčen, že se o pracovní úraz nejedná, má právo poškození zdraví jako pracovní úraz neuznat a zaměstnanec má právo obrátit se na soud, aby rozhodl, zda se o pracovní úraz jedná či nikoliv.
Pokud zaměstnance zaměstnavatel přesvědčuje, aby ukončil svou pracovní neschopnost, ať již ho k tomu vedly jakékoliv důvody, postupuje v rozporu s platnou právní úpravou. Je na lékaři, aby posoudil důvody a délku pracovní neschopnosti. Uvedené nijak nesouvisí s tím, zda se jedná nebo nejedná o pracovní úraz.
Kdy nejpozději musím ohlásit pracovní úraz?
Opodvěď:
Pokud jde o otázku ohlášení pracovního úrazu, nezbývá než konstatovat, že podle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce je zaměstnanec povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí. Pokud tak zaměstnanec neučinil, tj. ohlásil pracovní úraz s prodlením, porušil zákonem stanovenou povinnost. Uvedené však samo o sobě nemá vliv na posouzení odpovědnosti za pracovní úraz a jeho odškodnění, pokud bude poškození zdraví jako pracovní úraz posouzeno.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Komentáře
Vyznačení pracovního úrazu na dokladu o pracovní neschopnosti – odpověď na dotaz
Vyznačení, že pracovní neschopnost je následek pracovního úrazu, má význam pouze pro účely šetření, zda konkrétní poškození zdraví, jehož důsledkem je pracovní neschopnost, splňuje definici pracovního úrazu nebo ne.
Vyznačení nebo nevyznačení, že poškození zdraví je následkem pracovního úrazu provádí lékař, který pracovní neschopnost vystavuje, a to pouze na základě sdělení pojištěnce, které nijak neověřuje, tj. pokud pojištěnec v rámci ošetření poškození zdraví oznámí lékaři, že k ošetřovanému poškození zdraví došlo v zaměstnání, pak lékař na dokladu o pracovní neschopnosti tuto skutečnost uvede.
Pokud je na dokladu o pracovní neschopnosti vyznačeno, že poškození zdraví je následkem pracovního úrazu, je zaměstnavatel povinen se touto otázkou zabývat a sdělit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení k jakým závěrům dospěl. Uvedené provádí vyplněním tiskopisu České správy sociálního zabezpečení označeném „Záznam o úrazu“ s tím, že pro účely nemocenského pojištění je významné, zda se nejedná o případ podle § 25 písm. a) nebo podle § 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění v platném znění, tj. že si dočasnou pracovní neschopnost způsobil zaměstnanec sám, nebo že si zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
㤠25
Nárok na nemocenské nemá pojištěnec,
a) který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost,“.
㤠31
Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 % výše nemocenského stanoveného podle § 29 nebo 30, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost
a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c),
b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo
c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.“
O tom, zda konkrétní poškození zdraví je nebo není pracovním úrazem, tj. zda splňuje znaky pracovního úrazu uvedené v § 271k zákoníku práce, rozhoduje zaměstnavatel nebo v případě sporu soud.
㤠271k
(1) Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).
(2) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
(3) Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
(4) Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.“
Platná právní úprava nepočítá s opravou dokladu o pracovní neschopnosti spočívající ve změně údaje o tom, že pracovní neschopnost je následkem pracovního úrazu. V případě, že poškození zdraví, pro které byl vystaven doklad o pracovní neschopnosti a na kterém je vyznačeno, že jde o následek pracovního úrazu, nevzniklo následkem pracovního úrazu, situace se vyřeší cestou shora uvedeného hlášení o pracovním úrazu.