Jaký je rozdíl mezi pojmy veřejně prospěšné práce, veřejná služba a obecně prospěsné práce?
Odpověď:
Rozdíl mezi pojmy veřejně prospěšné práce, veřejná služba a obecně prospěšné práce vyplývá z toho, jak jsou tyto pojmy definovány v právních předpisech.
Veřejně prospěšné práce jsou definované v § 112 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v platném znění takto:
„Veřejně prospěšné práce
(1) Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s Úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek.
(2) Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.“
Ze shora uvedeného je zřejmé, že veřejně prospěšná práce je vykonávána za mzdu nebo plat.
Veřejná služba je definována v § 18a odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb. o hmotné nouzi v platném znění takto:
„Veřejná služba
(1) Veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Veřejná služba je vykonávána osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54) na základě písemné smlouvy, která obsahuje základní údaje o těchto osobách (jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt), místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby, uzavřené s krajskou pobočkou Úřadu práce po dohodě s obcí nebo dalším subjektem. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna."
Ve shora uvedeném zákonném textu je výslovně uvedeno, že za výkon veřejné služby nenáleží žádná odměna.
Obecně prospěšné práce jsou druhem trestu a jsou definovány v § 62 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník takto:
„Obecně prospěšné práce
(3) Trest obecně prospěšných prací spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům odsouzeného.“
S ohledem na skutečnost, že se jedná o trest, jsou obecně prospěšné práce vykonávány bezplatně.
Kdo rozhoduje o tom, kdo má nebo musí veřejnou službu vykonávat?
Osoby pro výkon veřejné služby jsou vybírány Úřadem práce, který může nabídnout veřejnou službu kterémukoliv uchazeči o zaměstnání, který je v evidenci uchazečů o zaměstnání veden déle než 2 měsíce. Vzhledem k tomu, že veřejnou službou se mimo jiné sleduje, aby uchazeč o zaměstnání neztratil pracovní návyky a tím se zvýšila možnost uplatnění uchazeče na trhu práce, je podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí nabízena především osobám, které jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání vedeny nepřetržitě déle než 1 rok nebo dobu delší jednoho roku v průběhu posledních tří let, pro výběr není významné, zda tyto osoby mají nebo nemají nárok na dávky v hmotné nouzi.
Co se stane, když odmítnu výkon veřejné služby?
Pokud osoba vedená v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 2 měsíce odmítne bez vážných důvodů (co se rozumí vážnými důvody je uvedeno v § 5 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v platném znění) výkon veřejné služby, je to důvodem pro její vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, což znamená, že za ni stát přestane platit pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a současně, pokud tato osoba pobírala dávku v hmotné nouzi, ztratí na tuto dávku nárok.
Jak je možné, že někdo pobírá dávky v hmotné nouzi a přitom nemusí vykonávat veřejnou službu?
Míst, na nichž je veřejná služba vykonávána, není tolik, aby ji mohly vykonávat všechny osoby, jimž může být podle zákona nabídnuta. Kritéria pro výběr uchazečů o zaměstnání, jimž je veřejná služba nabízena, stanovuje Úřad práce. Navíc ne všichni příjemci dávek v hmotné nouzi mohou ze zdravotních a osobních důvodů veřejnou službu vykonávat.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Komentáře
Veřejně prospěšné práce patří mezi prostředky aktivní politiky zaměstnanosti (upraveno zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Příslušná krajská pobočka Úřadu práce může pro dlouhodobě nezaměstnaného uchazeče o zaměstnání hledat vhodné zaměstnání i prostřednictvím veřejně prospěšných prací. Dle zákona o zaměstnanosti musí být při vhodném zaměstnání svažována i dostupnost jak časová, tak místní (především mají být pečlivě zvažovány možnosti dopravy, slaďování s rodinným životem apod.). Veřejně prospěšné práce jsou zajišťovány třetími subjekty, často obcemi. Vzdáleno 350 kilometrů se bez dalšího nezdá být v souladu s požadavkem dostupnosti. Doporučujeme danou otázkou (při specifikování dalších podmínek) konzultovat přímo s příslušnou pobočkou Úřadu práce.