Na lomu ČSA se skrývka odstraňuje ve třech řezech. „První velkorypadlo už narazilo na hranici limitů. Druhé na hranici dojde letos, v roce 2015 to poslední,“ řekl Dienstl. Sloj, kterou rypadla odkryjí, obsahuje 23,2 milionu tun uhlí, těžba by měla trvat deset let.
Kvůli dosažení hranice územních limitů začala Litvínovská uhelná propouštět, loni už odešlo 400 zaměstnanců. „Dopad na zaměstnanost to bude mít obrovský. To, že my propustíme dva tisíce lidí, je jedna věc, ale v návaznosti na to odejdou v kraji další dva až tři tisíce pracovních míst. Z pohledu kraje je to problém, ale z pohledu toho místa, Mostu, je to tragédie,“ řekl Dienstl.
Za územními limity, které vláda vytyčila v roce 1991, je podle Dienstla asi 780 milionů tun nejkvalitnějšího hnědého uhlí. „Kdyby se podařilo prolomit limity, životnost dolu by se prodloužila o 150 let,“ prohlásil Dienstl. Podle něj by tam společnost zaměstnávala primárně dva až tři tisíce lidí a sekundárně dalších čtyři až pět tisíc lidí v regionu. „Nemluvě o tom, že by to pro český průmysl znamenalo zakázky v řádu desítek miliard korun jenom primárně na technologie a na opravy,“ zdůraznil.
Podle Dienstla se těžaři snaží přesvědčit obyvatele kraje, že prolomení limitu má smysl. Spolumajitel Litvínovské uhelné ale přiznává, že zásadním problémem by bylo zbourání Černic a Horního Jiřetína. Proto je podle něj třeba společenský konsenzus na tom, že je uhlí za limity potřebné.
Klíčovým problémem v současnosti podle Dienstla je, že lidé z okolí dolu z těžby nic nemají. „Pokud ten důl skončí, tak z toho nebudou mít už vůbec nic, protože z toho nebude ani ta práce. V dobách dnešní krize si spousta lidí uvědomuje, že je velmi důležité, aby tam ti investoři byli, aby tam ta práce byla,“ konstatoval s tím, že obyvatelé by měli dostat velkorysou nabídku za postoupení svých nemovitostí.
Souhlasíte s prolomením těžebních limitů?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
