Jedním z nich je například Vladislav. Řadu měsíců nemohl sehnat místo, bral za vděk brigádami, sezonními pracemi. Nějak musel uživit rodinu. Je vystudovaný strojní mechanik a v oboru se mu zaměstnání najít nedařilo. Pak šel jednou náhodou kolem výlohy personální agentury v Mladé Boleslavi a všiml si vyvěšeného inzerátu, že hledají uchazeče o práci ve společnosti Škoda Auto.
„Tak jsem se tam hned zastavil, vyplnil dotazník, náborářka mě ještě vyzpovídala, jaké mám zkušenosti, kde všude jsem pracoval, a zaevidovala mě,“ vypráví Vladislav.
Zhruba za dva týdny mu z agentury zavolali a pozvali ho na výběrové řízení. Šlo o pohovor a psychotesty. „Říkal jsem jim, že bych tu práci ve skladu samozřejmě rád získal, ale kdyby to nevyšlo, že by mi nevadilo ani místo u montážní linky,“ říká devětatřicetiletý muž, který však výběrové řízení zvládl dobře a nastoupil na pozici předák logistiky.
Před necelým rokem se tak z něj stal agenturní zaměstnanec. Je prý spokojený, i když je to vlastně nejisté místo. Smlouvu totiž dostává vždy na dobu určitou, a to nejčastěji na tři měsíce. Zatím mu ji pokaždé obnovili.
„Jsem rád, že tu práci mám, jsme dobrá parta. Všimli jsme si s kolegy, že těm, kterým smlouvu neprodlouží, většinou nabídnou nějakou jinou pozici v rámci agenturního zaměstnání. A z některých se dokonce po roce nebo dvou stanou kmenoví zaměstnanci,“ říká Vladislav.
Na otázku, zda cítí nějaký rozdíl v přístupu ke stálým a „půjčeným“ pracovníkům, odpovídá váhavě: „Markantní ne, je nás tam hodně, ale pokud dojde k navýšení zakázek, tak jsou to agenturní zaměstnanci, kteří to řeší. Ale je zase pravda, že například přehození směn se nám mistři snaží říkat s dostatečným předstihem,“ dodává.
Každému nezaměstnanému vzkazuje, aby agenturní zaměstnávání vyzkoušel: „Pokud vás agentura umístí, třeba i jen na tři měsíce, máte v životopisu zase o jednu praxi navíc.“
Byli byste ochotní přijmout sezónní práci?
Řekněte nám to pod tímto článkem nebo na Facebooku.
