Nedostatek technicky vzdělaných lidí ohrožuje německé investice v České republice. Zahraniční obchod s Německem je přitom hlavní motor, který táhne českou ekonomiku. Na nedávné diskuzi pořádané Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou se na tom shodli bývalí ministři průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a Martin Kuba a exministr financí Ivan Pilip. Uvedl to server Euractiv.cz.
Německo je největším českým obchodním partnerem, míří do něj přibližně 30 % exportu. Na rozdíl od většiny ostatních zemí má Berlín s Prahou pasivní bilanci. V loňském roce dosáhla hodnota českého vývozu 966 miliard korun, import se blížil 700 miliardám korun.
„Růst vzájemné obchodní výměny mezi Českou republikou a Německem se za uplynulých dvacet let zdesetinásobil a tato spolupráce se stále prohlubuje,“ připomněl na VII. hospodářské diskuzi Česko-německé obchodní a průmyslové komory bývalý ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
Na nezpochybnitelnou roli Německa upozorňuje i bývalý ministr financí Ivan Pilip. Ten podle svých slov sice sleduje podporu českého exportu do zemí BRICs, Latinské Ameriky či Ruska „se sympatiemi“, nicméně podle něj nesmíme zapomínat, že „zdvojnásobení zahraničního obchodu s těmito zeměmi má na celkovou statistiku zahraničního obchodu stejný vliv, jako posun obchodu s Evropskou unií o 2 až 3 %.“
Dodává, že je podle něj zajímavé, že se do středoevropského prostoru nepokusila na začátku 90. let vniknout žádná další země. „Myslel jsem si, že se třeba Francie vrátí k tradici meziválečných let a pokusí se vytvořit silnou základnu v zemích střední Evropy. Nic takového se ale nestalo.“
V době ekonomické stagnace, která začala v roce 2008, se krátkodobě snížila i česko-německá obchodní výměna, ta už však v posledních letech opět roste. Podle odborné veřejnosti je průmysl a obchod pro ČR zejména v krizových letech naprosto klíčový.
„Zahraniční obchod je jediným zdrojem, který tlačí naší ekonomiku,“ potvrdil na zmíněné diskusi ekonom Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte.
Podle exministra průmyslu a obchodu Martina Kuby je navíc v této souvislosti nutné zmínit, že intenzivní spolupráce je doplněna i tvorbou nových pracovních míst. To v případě jiných exportních destinací pravidlem nebývá.
Jak se ale Kuba s Pilipem shodují, jedním z klíčových problémů, který by mohl ohrozit německé investice na našem území, je snižující se počet technicky vzdělaných Čechů. To se MPO pod Kubovým vedením pokusilo změnit přijetím daňových změn, které by od 1. ledna příštího roku měly vést k tomu, že investice do vzdělávání budou daňově uznatelné.
Tato legislativa by měla podle představ MPO vtáhnout zaměstnavatele do systému odborné přípravy žáků a podpořit firmy, které se již ve spolupráci se školami angažují. Jedná se o model duálního vzdělávání, který by měl úzce propojit teoretickou výuku a praktickou profesní přípravu v konkrétním firemním prostředí.
Problém nicméně podle Pilipa, který byl také šéfem ministerstva školství, není v nedostatečném počtu vysokoškoláků. „Je složité někoho donutit do oborů, které by se státu nebo hospodářským komorám zdály potřebné, protože lidi jdou tam, kde mají pocit, že je to bude zajímat,“ dodává.
Podle Kuby je v tomto případě větší regulace státu. „Jsem přesvědčen, že v tomto by stát měl uplatnit svou strategii, některé obory preferovat a dávat jasně najevo, jaké jsou jeho zájmy,“ uzavírá Kuba.
Souhlasíte s většími regulacemi státu za účelem zvýšení počtu absolventů technických oborů?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
