Nezaměstnanost mladých lidí v Evropě se podle zjištění serveru Peníze.cz stává velmi vážným problémem. Server cituje poslední analýzu evropského statistického úřadu, který evidoval ve třetím čtvrtletí letošního roku zhruba 5,37 milionu osob do 25 let bez práce. Jde o každého pátého mladého člověka v Evropě. Peníze.cz přitom zjistily, že míra „nezaměstnanosti mladých se v jednotlivých zemích Evropy liší.
Jih Evropy je v nezaměstnanosti mladých nejhorší
Nejvyšší míru nezaměstnaných mladých lidí eviduje Španělsku (45,7 procent) a Řecko (42,8 procent), v těsném závěsu následují Slovensko, Litva a Lotyšsko. Nejlepší situace je naopak v Nizozemsku a Rakousku, kde mladí navíc začínají pracovat v nízkém věku. Roli hraje také jejich vyšší flexibilita a větší počet volných míst. Česká republika se nachází zhruba uprostřed žebříčku, v říjnu 2011 činila nezaměstnanost osob do 25 let 18,8 procent. Statistiky Eurostatu také říkají, že se v Evropě dost liší i věk, od kterého začínají mladí lidé pracovat. Data ukazují, že v Dánsku začínají lidé pracovat od 15 let, v Nizozemsku od 16, ve Velké Británii a Rakousku od 17 let. Největší statistický podíl měly ve skupině do 24 let tytéž země, nejmenší část mladých lidí naopak pracovala v Maďarsku, Lucembursku, Řecku a Rumunsku, kde se jednalo o nejvýše čtvrtinu všech osob.
Peníze.cz dále uvedly, že pro mladé lidi, kteří pracují, jsou typické zvláště dálkové úvazky. Ty se navíc často vyznačují nepravidelností, běžná bývá práce o víkendu, ve večerních nebo nočních hodinách, případně na směny. Co se týká typu smluv, téměř polovina osob do 25 let pracuje na dobu určitou. Tento druh kontraktu je typický zvláště pro Estonsko, Polsko a Portugalsko. Důvodem může být, stejně jako v případě částečných úvazků, neochota zaměstnavatele dát hned pracovní pozici jedinci bez zkušeností, který se často ještě při práci vzdělává.
V České republice je podíl těchto smluv stejně jako v dalších postsovětských republikách poměrně nízký. Za výhodu můžeme označit vyšší ochranu pracovního místa, nedostatkem je omezená flexibilita a vyloučení osob, kterým zaměstnavatelé nemohou nabídnout více – ostatně 63 procent mladých lidí v EU pracuje částečně právě proto, že plný úvazek nesehnali.
Vysokoškoláci mají problém sehnat práci
Nejčastěji (téměř z 60 procent) osoby do 25 let pracují v sektorech maloobchodu a velkoobchodu, výroby, stavebnictví a hotelů a pohostinských služeb. Problém najít práci ve svém oboru mohou mít i vystudovaní vysokoškoláci. Mladí lidé jsou buď klasicky zaměstnaní, pracují v rodinných firmách nebo se věnují podnikání – podíl těchto osob je však v EU malý, ve skupině 15 až 24 let se jedná o čtyři procenta, nejvíce je takových lidí v Itálii a Rumunsku. V České republice činí podíl podnikatelů ve skupině do 24 let 6,6 procenta.
Řešením otázky snížení počtu nezaměstnaných mladých lidí je podle serveru Peníze.cz dokument The EU Youth Strategy, vypracovaný v listopadu 2009. Ten se opírá hlavně o posilování preventivních opatření, které mají bránit růstu nezaměstnanosti mladých. Sem patří lepší informační kampaň při rozhodování o volbě povolání (což obvykle probíhá v devátých třídách základních škol). Stejně tak by se mohla část vysokoškolského studia zaměřit na praktické požadavky firem. Posílit by měla spolupráce univerzit s podnikatelským sektorem, mobilita studentů, nabídka stáží, které sice nepřinesou výdělek, nicméně vedou ke zlepšení kvalifikace, vytvoření pracovních návyků a k získání užitečných kontaktů. V neposlední řadě by napomohlo vytvoření takového stipendijního systému, který by umožnil zájemcům ze sociálně vyloučených rodin studovat a který by motivoval k dosahování dobrých výsledků.
-pda-
