Česká republika se spolu s Finskem a Maltou zařadila k zemím, které mají největší podíl lidí, kteří se nacházejí ve věku od 55 do 64 let. V případě Česka a Malty se jedná o 14,1 procenta. Ve Finsku žije takto starých osob 14,7 procenta. Komise se snaží zdůraznit demografické výzvy, které Evropu čekají v dohledné budoucnosti a které přinesou vysokou zátěž na pracovní trh, vyplácení penzí a zdravotní pojištění. Očekává se, že v roce 2060 budou lidé starší 55 let představovat 40 procent celkové evropské populace. Nyní je to přitom o 10 procent méně.
Podle průzkumu, který eSondy.cz citují, si většina obyvatel Evropy (71 %) uvědomuje, že kontinent čekají významné demografické změny. Pouze 42 % lidí si však myslí, že by měly být důvodem k obavám. Jedním z cílů EK je povzbudit seniory, aby zůstávali v zaměstnání déle a předávali mladším kolegům své zkušenosti. Věk, v němž budou lidé moci odejít do důchodu, však zůstává nejpalčivějším tématem. V době ekonomické krize vlády jednotlivých států usilují o oddálení odchodu do penze. Přestože jde o politickou prioritu v mnoha zemích, podle průzkumu souhlasí pouze třetina Evropanů s tím, aby byl důchodový věk zvýšen.
Eurobarometr ovšem ukázal silnou podporu (61 %) pro myšlenku, že lidé by měli mít možnost pracovat i poté, co dosáhli oficiálního důchodového věku. Průzkum také odhalil, že v různých zemích Evropy je otázka věku vnímána rozdílně. Malťané a Švédové si například myslí, že lidi ve věku nad 37 let již není možno považovat za mladé. Na druhé straně v Řecku a na Kypru je za mládí považován ještě i věk 49 let.
V průměru se obyvatelé Evropy domnívají, že období mládí končí se 42. narozeninami, zatímco období stáří začíná v 64 letech. Panuje přitom rozdíl mezi názorem mužů a žen. Ženy mají za své, že stáří přichází po 65. roku života, zatímco muži si myslí, že je to již v 62 letech.
-pda-
