Čísla ukazují, že ještě v prosinci loňského roku dosahoval počet lidí bez práce v rámci eurozóny 10,6 procenta. Eurostat odhadl, že bez práce v EU bylo v lednu 24,3 milionu lidí, z toho 16,9 milionu v eurozóně. Proti prosinci nezaměstnaných přibylo o 191 000 v EU a o 185 000 v eurozóně stíhané dluhovou krizí. Meziroční statistiky uvádějí, že v celé EU přibylo o 1,5 milionu víc lidí bez práce, eurozóna pak eviduje o 1,2 milionu nezaměstnaných víc.
Sílí proto kritika, že rostoucí stavy lidí bez práce jsou důsledkem dopadů současné krize a různých úsporných opatření, která jsou některé státy nuceny přijímat. Nejvíce postižené státy v Evropě, jako je Řecko či Španělsko, proto hlásí také jedny z nejvyšších nezaměstnaností. Zatímco ve Španělsku dosáhla nezaměstnanost 23,3 procenta, Rakousko ve stejném čase ohlásilo jen pouhá čtyři procenta lidí bez práce.
Velkým problémem Evropy je rychle rostoucí počet mladých lidí bez práce. Například u mladých pod 25 let ve Španělsku nezaměstnanost dosahovala v lednu 49,9 procenta a v Řecku v listopadu 48,1 procenta. Členové EU se ale zatím marně pokoušení najít efektivní řešení, které by zmírnilo či zvrátilo nepříznivé statistiky mladých lidí bez práce.
-pda-
