Německý pracovní trh přesně rok po odstranění všech překážek pro zájemce o zaměstnání z Česka a dalších sedmi nových členských zemí EU žádný velký nápor žadatelů z Východu zatím nezažil. Nepotvrdily se tak obavy ze zaplavení tamního trhu práce levnou silou ze zahraničí, ale došlo na varovná slova odborníků, podle nichž Německo otevřelo svůj trh příliš pozdě. Na své limity zatím narážejí také první projekty, jak přilákat učně ze sousedních středoevropských států.

Německé úřady očekávaly, že po 1. květnu 2011 do země za prací zamíří ročně 100 000 až 180 000 občanů unijních nováčků, kteří do společenství vstoupili v roce 2004. Podle Spolkového úřadu práce jich ale v prvním roce bylo jen 63 000, norimberský Institut pro výzkum pracovního trhu a zaměstnanosti (IAB) jejich počet odhaduje na zhruba 80 000. Obě instituce navíc upozorňují, že část těchto zaměstnanců v Německu působila už předtím a pouze legalizovala svůj pracovní pobyt.

Záplava východoevropanů na německý pracovní trh se tak zatím nekoná. Jedním z důvodů může být podle mínění německých úřadů jazyková bariéra. Neznalost němčiny totiž podle člena představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernarda Bauera, kterého citoval server Finanční noviny.cz, je jednou z příčin, proč se za prací do Německa vydal jen omezený počet Čechů. Navíc prý dochází k vyrovnávání mzdové hladiny na obou stranách hranice, takže lidé z Čech dávají logicky přednost životu ve svém důvěrně známém prostředí.

Asi dvě třetiny lidí z nových členských zemí EU, kteří si nově našli práci v Německu, pocházely podle Spolkového úřadu práce z Polska, 13 procent jich bylo z Maďarska a z Česka sedm procent. Nejvíce jich působí na jihu a západě Německa: v Bavorsku, Bádensku-Württembersku a Severním Porýní-Vestfálsku, kde pracují hlavně ve stavebnictví a ve výrobě.

-pda-

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit