Vzdělávání dětí se zvláštními potřebami a dospělých se zdravotním postižením stále nefunguje tak, jak by mělo. Napsal to server EurActive.cz. Podle zjištění serveru jsou tyto zranitelné skupiny pořád znevýhodňovány a v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání čelí neustále mnoha překážkám.

Podle analýzy Evropské komise, ze které zpráva EurActive.cz vychází, říkají komisaři, že se v zemích EU musí zvýšit úsilí, abychom poskytli přiměřeně financované inkluzívní vzdělávací programy, pokud chceme zlepšit životy dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami a zdravotně postižených dospělých. Zpráva s názvem „Vzdělávání a zdravotně postižení / zvláštní potřeby – politiky a postupy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti pro studenty se zdravotním postižením a se zvláštními vzdělávacími potřebami v EU“, kterou na popud Evropské komise vypracovala nezávislá síť odborníků na společenskovědní obory v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (NESSE), totiž poukazuje podle zjištění serveru EurActive.cz na to, že právě tyto závazky se členským státům stále nedaří plnit.

V Evropské unii žije přibližně 45 milionů občanů v produktivním věku, kteří trpí nějakým zdravotním handicapem, a zhruba 15 milionů dětí se zvláštními potřebami. Zpráva poukázala na to, že tyto osoby se mnohdy potýkají s nepřekonatelnými překážkami, pokud se rozhodnou studovat, nebo si získat zaměstnání. U dětí se zvláštními potřebami pak platí, že často odcházejí ze školy, aniž by dokončily studium, což k jejich šanci na uplatnění na trhu práce v produktivním věku velmi snižuje.

Zpráva také ukázala, že mezi jednotlivými zeměmi EU existují značné rozdíly v tom, jak jsou děti se zvláštními potřebami definovány, a také v tom, zda jsou umisťovány do běžných škol, nebo do speciálních vzdělávacích institucí. Například mezi státy, které posílají tyto děti do zvláštních škol v hojné míře (4,8 %), patří Německo nebo Česká republika (3,6 %). Naopak v Itálii do takových institucí chodí pouze 0,01 % dětí.

Autoři zprávy proto doporučují, aby členské země v první řadě přistoupily k harmonizaci těchto definic, a také si začaly vést lepší a přesnější statistiky. Jedině tak se může dařit kvalitnějším srovnáním a může docházet k předávání zkušeností.

Jak totiž zdůraznili, v současné době není možné se dobrat spolehlivých údajů o počtu zdravotně postižených studentů na vysokých školách a jejich výsledcích a také nejsou k dispozici aktuální a spolehlivé údaje o počtu zdravotně postižených osobách zaměstnaných v různých státech EU.

Evropská komise se na konci roku 2012 chystá zveřejnit pracovní dokument o spravedlnosti ve vzdělávání a odborné přípravě. Bude v něm obsažena i kapitola o inkluzívním vzdělávání s příklady úspěšných politik a osvědčených postupů.

-red-

Jak by se měl systém vzdělávání v Česku změnit, aby zdravotně postižení lidé nemuseli chodit do zvláštních škol a mohli se lépe uplatnit na trhu práce?

Diskutujte o tom pod tímto článkem nebo na Facebooku.

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit