Evropská komise (EK) vyráží do boje s nezaměstnaností, která stále sužuje evropský kontinent. Nově by podle návrhu eurokomisaře pro sociální záležitosti a zaměstnanost László Andora měli mít mladí do 25 let jisté, že do čtyř měsíců po skončení školy dostanou místo nebo praxi. Nemuselo by jít jen o absolventy, nýbrž i o ty, kteří jednoduše skončí na úřadu práce.
Jednalo by se ale o doporučení, státům by tedy nehrozily sankce. Nezaměstnanost v eurozóně trápí zejména mladé. Třeba ve Španělsku hledá práci polovina z nich.
Podle České televize, která zprávu uvedla, u lidí mladších 25 let je míra nezaměstnanosti v eurozóně, tedy spolku zemí, které platí jednotnou evropskou měnou, více než dvakrát vyšší než u zbytku dospělých (22,7 procenta proti 9,2 procenta ve třetím čtvrtletí letošního roku). Například ve Španělsku zůstal nově počet lidí bez práce těsně pod hranicí pěti milionů. Bez zaměstnání je tedy víc než čtvrtina všech Španělů.
Nejkritičtější zůstává situace právě mezi mladými. Práci hledá až polovina z nich. Situace se nelepší ani po zavedení dalších vládních škrtů i podpory ze zahraničí. V Řecku je situace velmi podobná. ČT uvedla, že navrhovaný program "záruk" pro mladé, který by měl být pro členské státy doporučením, vychází z podobných projektů, které už úspěšně fungují v Rakousku a Finsku. Komise by země v tomto úsilí podporovala mimo jiné pomocí peněz z Evropského sociálního fondu i dalších strukturálních programů. Jde jí zejména o partnerství s různými zainteresovanými "hráči" a zajištění včasného zásahu úřadů práce či dalších orgánů. "Tento balík by měl členským státům pomoci zajistit mladým lidem úspěšný přechod do práce. Náklady, pokud by se to nedělalo, by byly katastrofické," citovala Česká televize slova eurokomisaře Andora.
Jak upozornila ČT ani Česká republika na tom není se zaměstnaností nejlépe. Každý osmý mladý Čech nemá práci. A v této souvislosti dává za příklad Německo, které ustavilo "pakt pro vzdělávání", v rámci kterého se vládní kabinet s podnikatelskými svazy dohodl na tom, že každému mladému člověku, jenž projeví zájem, bude nabídnuto příslušné místo. Čeští zaměstnavatelé proto vidí řešení v narovnání disproporcí na trhu práce.
Vzdělávací systém podle nich pouští na trh práce spíše humanitně a ekonomicky vzdělané mladé lidi, zatímco přetrvává nedostatek technicky vzdělaných lidí. Ne všichni ale podle zjištění České televize s komisí navrhovaným postupem v boji s nezaměstnaností souhlasí. Například europoslanec Jan Březina sice připouští, že jde o velmi vážný problém, nevěří ale, že by takový administrativní zásah provázený masivními dotačními programy mohl vést k úspěchu. Podle ČT poslanec navrhuje spíše správně nastavený systém pobídek pro zaměstnavatele spojený s daňovými úlevami. Úspěch by také podle mínění ekonomů mohla mít obecnější podpora tvorby nových pracovních míst snižováním administrativní zátěže spojené s pracovní agendou. "Jakákoliv byrokratická rozhodnutí Bruselu, která by zaváděla podobné povinnosti, je snahou přenášet řešení na někoho jiného," citovala Česká televize i mluvčího Svazu průmyslu a dopravy Milana Mostýna.
Pomůže problém nezaměstnanosti vyřešit byrokracie nebo jiné postupy?
