Žen je ve výzkumu a vědeckých oborech v EU stále nedostatek, mezi vědci a inženýry je jich jen 32 %, mezi výzkumníky 33 %. Podobná je i situace ve vysokém školství. Ženy sice tvoří většinu studentů a absolventů, mezi profesory na plný úvazek jich je ale jen pětina, v oblasti inženýrství a technologii je to podle nového výzkumu Evropské komise dokonce jen necelých osm procent.
Ještě méně příznivé jsou pro ženy výsledky ve vedoucích a rozhodovacích pozicích. Jen 15,5 % institucí vysokého školství bylo v roce 2010 vedeno ženou. V průměru je také pouze 36 % členů vědeckých správních rad ženského pohlaví, oproti roku 2007 se ale jedná o znatelný nárůst podílu žen (o 14 %).
Největším podílem žen na vědeckých a výzkumných pozicích se vyznačuje Lucembursko, Malta nebo Irsko. Tradičně co do rovnosti pohlaví vysoko se umisťující státy jako Švédsko a Belgie ale zaznamenaly propad. Česká republika se drží spíše vzadu prakticky ve všech zkoumaných kategoriích.
Česko je tak například jednou z mála zemí EU, kde počet výzkumníků mužů v letech 2002 až 2009 rostl rychleji než počet žen. Podobně se Česká republika také zařadila k zemím, kde se stále rozšiřuje mezera v zastoupení žen a mužů ve výzkumu podnikového sektoru.
Přestože celkově se v EU ve většině oblastí výzkumu vysokého školství v letech 2002 až 2009 podíl žen průměrně zvyšoval, například v oblasti zemědělství to byla jen Česká republika, kde došlo k propadu v zastoupení žen, a to ze 48 na 35 %. Nejhorší výsledek – o sedm procent – zaznamenala také v úbytku žen ve výzkumu v přírodních vědách.
Evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová vyjádřila svou nespokojenost se stávající situací. „I přes určitý pokrok v posledních letech zůstávají ženy ve vědě menšinou a v dosažení vedoucích postů jim brání takzvaný skleněný strop. Je to závažná nespravedlnost a skandální plýtvání talentem,“ uvedla.
Jevem „skleněného stropu“ se dlouhodobě vysvětluje nedostatek žen v nejvyšších pozicích. Paralela vznikla v souvislosti s tím, že ženy sice vidí možnost profesního růstu, nelze ho ale dosáhnout. Existuje totiž jakási neviditelná bariéra.
Ve výzkumné zprávě je jako další důvod nedostatečného zastoupení žen ve výzkumu uvedena otázka mateřství. Právě na matky totiž stále spadá velká část povinností spojených s výchovou dětí. Pro ženy je také těžší vstoupit na pracovní trh. Zpráva proto navrhuje, aby v nominačních komisích byla zastoupena obě pohlaví.
Vhodnou metodou je podle ní také zavedení kvót, které v poslední době vzbudilo rozporuplné reakce. Prosazování rovnosti žen a mužů ve všech oblastech je totiž jednou z priorit EU. Evropská komise v této souvislosti požádala členské státy, aby odstranily překážky v náboru, udržení a kariérním postupu pracovnic ve výzkumu.
Souhlasíte se zavedením kvót v rámci prosazování rovnosti žen a mužů v zaměstnání?
Povězte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
