Příjmy Čechů jsou v Evropské unii podprůměrné. Podobné mají Řekové a Slováci. Nejlépe jsou na tom lidé v Německu, Rakousku a Francii. Vyplývá to z nových dat Českého statistického úřadu, která uveřejnil portál Ihned.cz.
Nejvyšší příjmy v Evropské unii mají obyvatelé Německa. Unijní průměr převyšovali o 27,5 procenta. Ještě lépe je na tom neunijní Švýcarsko s téměř 35 procenty nad průměrem EU. Zohledněna je přitom kupní síla, tedy rozdíly v cenách mezi jednotlivými státy.
Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který pracoval s daty Eurostatu za rok 2013 – novější zatím nejsou k dispozici.
Nejnižší příjmy na obyvatele v paritě kupní síly (PPP) mají Chorvatsko (60,4 procenta unijního průměru), Lotyšsko (57,9 procenta) a s velkým odstupem Rumunsko (43,5 procenta). V porovnání ovšem chybí Bulharsko, u něhož nejsou dostupná relevantní čísla.
Česká republika patří podle výše příjmů za rok 2013 na osmnácté místo žebříčku s necelými 73 procenty unijního průměru, prakticky stejná čísla mají Slovensko a Řecko. Oproti údajům za rok 2012 si Česko pohoršilo o jednu pozici a zhruba půl procenta unijního průměru. V porovnání chybějí vedle Bulharska také Lucembursko a Malta.
Porovnání za rok 2013 (EU = 100 %)
Země Hrubý disponabilní příjem
Německo 127,5 %
Rakousko 122,7 %
Francie 114,6 %
Švédsko 114,4 %
Belgie 113,6 %
Finsko 113,0 %
Nizozemsko 110,5 %
Velká Británie 107,3 %
Dánsko 105,2 %
Itálie 101,3 %
Irsko 94,7 %
Španělsko 91,1 %
Kypr 87,4 %
Portugalsko 83,0 %
Slovinsko 78,7 %
Litva 73,1 %
Řecko 72,9 %
Česká republika 72,8 %
Slovensko 72,7 %
Polsko 68,9 %
Estonsko 63,2 %
Maďarsko 62,8 %
Chorvatsko 60,4 %
Lotyšsko 57,9 %
Rumunsko 43,5 %
Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat
"Do hrubých disponibilních příjmů na obyvatele počítáme nejen mzdy a platy, ale i příjmy z podnikání, čisté příjmy z majetku a sociální dávky. V našem porovnání jsme počítali také s dalšími příjmy, které lidé mohou 'spotřebovat' – patří sem třeba výdaje na zdravotní péči hrazené zdravotními pojišťovnami či vzdělávací služby. Nehezky se tomu říká 'naturální sociální transfery' a domácnosti je dostávají od vládních a neziskových institucí," říká analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská. Výsledky studie zveřejnila v měsíčníku Statistika & My.
Obvykle se pro porovnání ekonomické vyspělosti zemí používá hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPS). "Z pohledu životní úrovně lidí to ale nemusí být zcela vypovídající," zdůrazňuje Dubská. Výdaje na HDP nezahrnují totiž jen spotřebu domácností, ale i výdaje vlády a firem, například na investice, a dále výsledek zahraničního obchodu.
"Prostě řečeno HDP zahrnuje z pohledu příjmů (důchodů) v ekonomice také zisky firem, nikoli jen mzdové příjmy, respektive náhrady zaměstnancům. Zvolili jsme tedy pro srovnání životní úrovně lidí v EU vhodnější indikátor, a to upravený hrubý disponibilní příjem domácností v přepočtu na obyvatele v PPS," dodává Dubská. Zatímco český HDP dosahoval 82 procent průměru, příjmy po tomto přepočtu jen necelých 73 procent.
Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-
