Čeští učni stráví odborným výcvikem nejméně hodin v porovnání se Slovenskem a Rakouskem. V Rakousku mají duální systém, učni absolvují 80 procent výuky ve firmách, na Slovensku si mohou vybrat mezi klasickým a duálním vzděláváním. České firmy nemají kapacity na to, aby mohly v takovém rozsahu učně vzdělávat.
Aby se rakouský student mohl stát elektrikářem, nástrojařem či obsluhovat počítačově řízené stroje, musí absolvovat čtyři až pět tisíc hodin praxe ve firmách. V Česku mají učni v těchto oborech praxi jen přes tisíc hodin a nikde není dáno, že ji musí povinně strávit v podnicích. Stačí odborná učebna ve škole.
Je to tím, že české učňovské školství funguje zcela jinak. V Rakousku existuje takzvaný duální systém. Odborný výcvik studentů mají na starosti přímo firmy, škola je jen doplňkem. "Na Slovensku existují obě varianty − klasické odborné vzdělávání jako u nás i duální systém − a školy si mohou vybrat," vysvětluje analytik Marcel Navrátil ze společnosti Trexima. Ta společně s Hospodářskou komorou ČR a rakouskou poradenskou firmou ConPlusUltra vypracovala analýzu, která délku praxe v jednotlivých oborech na Slovensku, v Česku a v Rakousku porovnává.
Přestože se v Česku o zavedení duálního systému uvažuje už několik let, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se do tak velké změny učňovského školství někomu chtělo. "Firmy nemají kapacity na to, aby přijaly takové množství studentů," vysvětluje Olga Kofroňová z Národního ústavu pro vzdělávání.
Studenti v Rakousku 80 procent času studia stráví prací ve firmách a dostávají za to zaplaceno. Většinu zbylého času mají teorii a jen zlomek výuky věnují všeobecným předmětům. V Česku se klade mnohem větší důraz na teorii a všeobecné předměty, jako je matematika a čeština. U odborného výcviku je daný jen minimální počet hodin praxe, což je u některých oborů zmiňovaná tisícovka hodin.
I když ředitelé škol ani zaměstnavatelé nechtějí odborný výcvik nechat jen na firmách, navýšení počtu hodin praxe se někteří nebrání. "Snažíme se studentům zajišťovat praxi o víkendech a o prázdninách, nabízet jim stáže v cizině. Souhlasili bychom s tím, aby se náš vzdělávací systém více podobal tomu rakouskému. Zatím jsme vázáni vzdělávacími programy," uvádí zástupkyně ředitele Střední školy strojírenské a elektrotechnické v Brně Marcela Žáková.
Také firmy si stěžují, že k nim absolventi nastupují bez dostatečné praxe. "Umí toho málo. Určitě bychom chtěli, aby měli odborného výcviku víc," souhlasí personální ředitelka továrny na zpracování kovů Kovona Karina Heczková.
Podle Kofroňové z Národního ústavu pro vzdělávání nechtějí firmy zvýšit počet hodin praxe na úkor teoretických či všeobecně vzdělávacích předmětů. Ale požadují, aby studenti strávili mnohem více času ve firmách.
"Je pravda, že tohle se v Česku a v Rakousku hodně liší. Ale někdy to může být i výhoda. Studenti nemohou nic zkazit a bez obav si některé věci vyzkouší v prostorách učebny či polygonu," míní předseda Asociace energetického a elektrotechnického vzdělávání Jan Mareš. Podle něj mají čeští studenti sice méně praxe, ale jejich výkony nejsou horší. "Vidíme to na stážích či soutěžích v Rakousku," říká.
Zdroj: Ihned.cz
Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-
