Od roku 2011 přitom vstupuje v platnost nová strategie Evropa 2020, která má z pohledu trhu práce v dalším desetiletí za cíl zvýšení míry zaměstnanosti u lidí mezi 20 až 64 let na 75 procent, zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 až 34 let nejméně na 40 procent a snížení počtu mladých předčasně opouštějících vzdělávací systém pod 10 procent.
Faktem, který domácí média citují, ovšem je, že postavení vysokoškoláku v tuzemsku bylo už lepší. Například předloni se v ČR vzdělávalo 32,5 procenta lidí ve věkové kategorii 20 až 24 let, evropský průměr byl 29,2 procenta. Statistici ale věří, že do konce roku 2020 se situace v tuzemsku změní a přiblíží se k požadované hranici. ČSÚ se v analýze zaměřil i na další aspekty spojené s dodržením strategie, například na mládež předčasně opouštějící vzdělávací systém. Konkrétně se jedná o lidi mezi 18 až 24 roky dosahujících maximálně středního zdělání bez maturity. Tito mladí se přitom dále nevzdělávají. K dispozici jsou údaje za rok 2010, kdy Česká republika patřila spolu se Slovenskem a Slovinskem mezi země s nejnižším podílem osob předčasně opouštějících vzdělávací systém. Podíl těchto mladých se v ČR pohyboval na úrovni 4,9 procenta, tedy hluboko pod hranicí požadovanou ve strategii. V rámci EU se přitom podíl pohyboval na úrovni 14,1 procenta.
Pokud jde o míru zaměstnanosti 20letých až 64letých dosahovala v ČR v 1. čtvrtletí 70,2 procenta. Průměr EU převyšovala o dva procentní body. Míra zaměstnanosti žen byla v ČR 61,2 procenta, tedy o 0,7 p. b. méně než činí průměr za všechny členské země EU. Naopak míra zaměstnanosti mužů dosahovala 79,1 procenta a byla značně vyšší než průměr celé evropské sedmadvacítky. Ten byl na úrovni 74,5 procenta.
-red-
