Deník Aktuálně.cz přitom zjistil, že sami odboráři i opoziční ČSSD považují schválenou změnu za protiústavní. Navíc to prý povede k vyloučení ústavně chráněného práva zaměstnanců na sdružování k obhajobě hospodářských a sociálních zájmů. Zejména ve firmách, kde pracuje jen jeden či dva zaměstnanci. Kromě firem s jedním či dvěma zaměstnanci se novela může dotknout i společností, kde sice pracuje například deset lidí, ale o členství v odborech mají zájem jen jeden nebo dva z nich. Dosud ale platí, že vedle zaměstnanců mohou být členy odborů i nezaměstnaní, studenti, důchodci a podobně - tedy lidé, kteří v konkrétní firmě vůbec nepůsobí. Toto pravidlo sice podle Aktuálně.cz zůstane, ale zpřísní se právě o podmínku, aby mezi nimi byli alespoň dva zaměstnanci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které zpřísnění prosadilo, uznává, že působení "třetích" osob ztěžuje jednání zaměstnavatelů se zástupci zaměstnanců. Podle ministerstva jde pouze o doplnění dosud neúplné právní úpravy, nikoliv o oslabení pozice odborů nebo o útok na svobodu sdružování.
Novela zákoníku práce výslovně stanoví, že odborová organizace musí zaměstnavateli oznámit splnění zákonných podmínek (vedle minimálního počtu členů jde také o příslušné oprávnění podle stanov). Ministerstvo věří, že omezení není v rozporu s mezinárodněprávními závazky, protože jejich výklady nebrání stanovení určité reprezentativnosti odborové organizace, aby mohla za zaměstnance jednat.
Aktuálně.cz zjistilo, že opoziční ČSSD analyzuje, co všechno z takzvaných reformních zákonů napadne u Ústavního soudu. V případě zákoníku práce jsou na tapetě kritiky protiústavnosti změn zatím dva body - vedle omezení odborů jde také o zavedení nového výpovědního důvodu kvůli hrubému porušení stanoveného režimu při pracovní neschopnosti. Zpravodajský deník Aktuálně.cz ale uvedl, že v omezeních práce odborů šly například na Slovensku ještě dál. Od letošního září na Slovensku nově platí, že odbory mohou zastupovat všechny zaměstnance jen tehdy, jestliže mají podporu alespoň 30 procent pracovníků. Působí-li ve firmě více odborových organizací, postačí, když tento limit splní společně.
V Česku podobné omezení zatím neexistuje. I ty nejmenší odborové organizace tedy mohou automaticky zastupovat i zaměstnance, který není jejich členem - pokud si výslovně nepřeje opak. I po novele má v Česku platit, že zástupci zaměstnanců nesmějí být kvůli výkonu své činnosti znevýhodněni (ani zvýhodněni) ve svých právech. Stejně jako ostatní zaměstnanci mohou dostat výpověď jen ze zákonem stanovených důvodů. U funkcionářů odborů, a to i v následujícím roce po konci funkčního období, je navíc k výpovědi potřeba souhlasu odborové organizace. Informace o členství konkrétního zaměstnance v odborech zůstává chráněným osobním údajem, bez souhlasu pracovníka na ni nemá zaměstnavatel nárok.
-pda-
