List uvedl, že pracovní skupina tripartity pod vedením ministerstva práce už má hotové teze, teď návrh dál upravuje. „Do konce roku projedná materiál o kurzarbeitu porada vedení a v první čtvrtině roku by mohlo vzniknout legislativní znění," citovala MfD Karla Machotku, náměstka ministra práce a sociálních věcí (MPSV).
Jak by to vypadalo? Dnes má firma možnost nechat lidi část pracovního týdne doma a vyplácet jim v té době náhradu výdělku. Jde o tzv. částečnou nezaměstnanost, kdy se vyplácí nejméně 60 procent mzdy, případně více tam, kde si to odbory vymohou. Jakmile by firma už ani tento způsob udržování zaměstnanců nebyla schopna ekonomicky unést, nastoupila by pomoc státu. Stát ale zatím nemá jasno, kolik by si mohl dovolit platit na dotacích. Podle scénářů o kterých se nyní jedná, je možná varianta, že by se něco platilo ze státního rozpočtu, něco ze strukturálních fondů.
Podmínkou by byl výpadek pracovní náplně na nejméně jeden pracovní den a uplynutí doby, po níž se musí firma snažit o zakázky sama. Konkrétní podobu financování mezi státem a zaměstnavateli však zatím systém nemá.
Cílem opatření je zamezit v době ekonomické recese přesunu lidí na úřady práce a umožnit firmám rychle reagovat na náběh nových zakázek. Stát to sice bude něco stát, naopak by ale měl ušetřit na podporách v nezaměstnanosti. Okamžik, kdy by stát nastoupil a jakou mírou by se na příspěvku na mzdu podílel, to by záleželo například na poklesu HDP za určité období nebo na ekonomické situaci v jednotlivých odvětvích.
MfD uvedla, že patření, které se objevuje i mezi chystanými protikrizovými návrhy vládních poradců NERV, se podnikům líbí. „Za klíčové považujeme takové nastavení kurzarbeitu, aby nepředstavoval pro podniky ani státní rozpočet další významnou zátěž," citoval list Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy.
-pda-
