Zcela opačný vývoj byl u nároku na 14. mzdu. Podíl kolektivních smluv, které jej obsahují, klesl z 22 procent v roce 2005 na 14 % v roce 2011. Poskytnutí 13. a 14. mzdy bylo v téměř 60 procentech kolektivních smluv, v nichž byla sjednána, podmíněno dosažením předem stanoveného hospodářského výsledku a ve 34 procentech počtem dnů odpracovaných zaměstnancem. Ve více než pětině případů, ve 21 procentech, byla výše obou mezd stanovena podílem z průměrného výdělku a v 19 % podílem z tarifní mzdy. Více než devět procent zaměstnavatelů uvedlo výši této mzdy pevnou částkou.
Nárok na výplatu 13. a 14. mzdy byl loni nejčastěji sjednán v kolektivních smlouvách zaměstnavatelů Jihočeského kraje. Více než dvě třetiny kolektivních smluv zde upravovaly výplatu třinácté a téměř třetina kolektivních smluv výplatu čtrnácté mzdy. Naopak nejhůře na tom byli zaměstnanci ve Středočeském kraji. Nárok na 13. mzdu zde byl dojednán pouze ve 25,6 procentech kolektivních smluv, na 14. mzdu pak v 5,1 procenta.
-pda-
