Online zpravodajský deník Finanční noviny si všiml, že v současnosti platí pravidlo, že odbory nemusí jména stávkujících zaměstnanců zaměstnavateli hlásit. Jsou tak anonymitou chráněni před případným nátlakem. „Protože zaměstnanec je v době legální stávky chráněn a zaměstnavatel v době počátku stávky již jména zaměstnanců znát může, a vzhledem k tomu, že pro účely plnění svých povinností je zaměstnavatel dokonce znát musí, jeví se tato anonymita jako zbytečná," cituje server text návrhu změny zákona.
Za "odstávkovanou" pracovní dobu přitom nenáleží zaměstnanci mzda ani její náhrada. Věcný záměr zákona má upravovat pouze stávky týkající se kolektivních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. MPSV proto míní, že i nadále zůstane prostor pro stávky, které nebudou zákonem upraveny. Tedy pro ty, které jsou protestem proti sociálním a hospodářským dopadům různých reforem a nesměřují proti zaměstnavateli, a pro ty, jejichž organizátorem nebude odborová organizace, ale někdo jiný.
Původně přitom ministerstvo uvažovalo vypracovat zákon, který by se týkal i těchto případů. Nebylo prý ale možné najít jednotnou definici účastníka, organizátora a úpravu náhrady škody, a proto od toho MPSV upustilo. Záměr zákona navrženého MPSV ale přesně specifikuje skupiny, u kterých se omezuje právo na stávku, pokud by došlo k ohrožení života nebo zdraví. Nově mezi ně přibyli ti, kdo pracují na dráze. Pokud se rozhodnou stávkovat, budou muset po dobu stávky zabezpečit minimální služby.
Věcný záměr zákona dále stanovuje, že návrh na určení nezákonnosti stávky lze podat do 15 dnů od jejího vyhlášení, a také to, že od oznámení stávky až do jejího ukončení nesmí zaměstnavatel přijímat náhradu za stávkující zaměstnance. Podle současné legislativy tak nesmí učinit pouze v jejím průběhu. Upravují se také podmínky, za kterých může zaměstnavatel kvůli stávce částečně nebo úplně zastavit práci na pracovišti.
-pda-
