Průzkum podle deníku říká, že 56 procent populace by kvóty stanovující počty žen v řídících funkcích nezavádělo. Téměř čtvrtina na tuto otázku nemá vyhraněný názor nebo je to nezajímá. Dotazované ženy se k názoru zavedení genderových kvót stavěly pozitivněji - souhlasilo by s nimi 23 procent. Mezi muži by zavedení kvót podpořilo jen 14 procent.
Zpráva také podle LN uvádí, že dosáhnout požadovaného podílu žen ve vedení tuzemských podniků by bylo problematické. V představenstvech firem žebříčku Czech Top 100 totiž figurují ženy jen z osmi procent, ve vrcholovém managementu evropských podniků jich je 12 procent. Lidové noviny uvedly, že tradiční doménou něžného pohlaví je zdravotnictví, kde se v Česku daří mezi muži prosadit více než čtvrtině.
Hranici deseti procent překročily ženy překvapivě také v odvětví IT a technologií. Nejhůře si vedou technické obory jako doprava či petrochemie, kde je žen ve vedení jen okolo čtyř procent.
Kvóty na počet žen ve vedení společností už v některých evropských zemích existují. Jako první s nápadem přišlo v roce 2003 Norsko, které zavedlo 40procentní kvótu. Příští rok by chtěl stejného poměru mužů a žen dosáhnout Island, v roce 2015 Španělsko a za další dva roky Francie. Studie KPMG mapovala zastoupení žen v Czech Top 100 firmách v první polovině roku 2012. Výzkum veřejného mínění realizovala agentura Ipsos a zúčastnilo se ho 503 respondentů.
-pda-
Je správné diktovat „shora“, kolik má být žen ve vedení firem?
Diskutujte o tom pod tímto článkem nebo na Facebooku.
