Personalisté měli dát pozor nejen na výpočty pro exekuce či srážky, ale i na používání postupů, které příslušné zákony, jakým je Insolvenční zákon či Občanský soudní řád, ne vždy jasně formulují. Vždy by měli mít na paměti to, že každé tvrzení musí být podloženo důkazem a může se obrátit proti nim.
Kde se nejvíc chybuje
Nejčastější chybou je výpočet částky, ze které se mohou odečítat srážky z příjmů. Platí totiž zásada, že srážky se vypočítávají z čisté mzdy, která nesmí obsahovat žádné bonusy. Chybou je tedy vypočítávat srážky z hrubé mzdy. Srážky z příjmů se nikdy neprovádějí ze sociálních výpomocí poskytnutých při živelních událostech a jiných mimořádných událostech, z darů a jiných plnění ze sociálního fondu nebo Fondu kulturních a sociálních potřeb. Personalisté by si měli být vědomi toho, že kvůli chybným výpočtům může zaměstnanec žádat zaměstnavatele o přepočítání výše mzdy za poslední tři roky.
Základní rozdělení srážek z příjmů má dvě skupiny, srážky se souhlasem a srážky bez souhlasu. V první skupině jsou takové srážky, kde existuje se zaměstnancem dohoda, se kterou musejí souhlasit obě strany. Do druhé skupiny patří srážky z příjmu, které jsou nařízené na základě souhlasu oprávněného orgánu (tím může být soud, exekutorský úřady, či orgány státní správy). Častou chybou je také nesprávné stanovení pořadí a postupu při provádění srážek. Pokud má mít člověk správně sražené částky z příjmu, musí naplnit literu zákona. A ta říká, že ze mzdy se přednostně srazí daň z příjmu a pojistné na sociální zabezpečení (čistá mzda). Dále se postup při provádění ostatních srážek řídí občanským soudním řádem. Pokud mají být srážky větší, než stanoví občanský soudní řád, musí být uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy, pokud nejde o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy a ani tím nebudou tyto srážky zkráceny.
Zpracování a výpočet exekucí
Druhou skupinou nejčastějších problémů je zpracování a výpočet exekucí, včetně režimu zastavení srážek exekucí. Zaměstnavatel má povinnost zjistit si vždy, při nástupu nového zaměstnance, zda má nějaké srážky ze mzdy či exekuce. Zaměstnavatel musí také vystavit zápočtový list, kde se objevuje povinný údaj o exekučních srážkách. Novinkou v tuzemsku při oddlužování lidí je insolvenční zákon, který nově řeší insolvenci nejen u právnické osoby, ale i fyzické osoby. Zákon pro oddlužení člověka stanoví několik podmínek, které musejí být splněny. Platí přitom zásada, že je-li fyzická osoba zaměstnancem, pak je člověk povinen na základě splátkového kalendáře po dobu 5 let splácet měsíčně příslušným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky. Insolvenční soud doručí zaměstnavateli rozhodnutí o schválení oddlužení, v němž mu určí, aby po doručení tohoto rozhodnutí prováděl ze mzdy stanovené srážky k plnění splátkového kalendáře a sražené částky zasílal přímo insolvenčnímu správci bez ohledu na to, zda rozhodnutí o schválení oddlužení nabylo právní moci či nikoliv. V této souvislosti je také důležitý správný postup výpočtu úroků z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, tj. vždy 1. ledna a 1. července příslušného kalendářního roku.
-pda-
Diskutujte o tomto tématu pod tímto článkem nebo na Facebooku.
