„My chceme, aby se zachovalo fungující zdravotnictví. Není možné, aby výdaje na zdravotní péči byly nejmenší v Evropě, z toho vyplývá i menší počet operací. To jde na vrub pana ministra, vyzýváme ho k odstoupení,“ řekl předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. Podle něj hrozí devastace celého zdravotnického systému.
„Odbory proto podpoří 1. března protest lékařské, kdy má být poskytována jen akutní péče,“ sdělila novinářům předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Členové svazu nijak péči pacientům neomezí, budou ale šířit a podepisovat lékařskou petici určenou především pacientům.
„Odborový svaz vyslovuje zásadní nesouhlas s tím, co se děje. Vyzýváme občany, aby podpořili náš požadavek na odstoupení ministra, který svým chaotickým vedením poškozuje zájmy pacientů,“ doplnila Žitníková.
„Nechceme, aby se vlivem nekompetentnosti ministra Hegera snižovaly platy nelékařským zaměstnancům nemocnic a sociálních služeb, aby se propouštělo a zvyšovala se již tak rekordní nezaměstnanost v zemi. Mrzí nás, že se mluví pouze o platech lékařů. Přitom medián platů zdravotních sester, sanitářů, ošetřovatelek a dalších nelékařských profesí se pohybuje od 18 000 do 22 000 korun,“ uvedla Žitníková.
Podle ní by se občané měli zajímat také o to, jak ve zdravotnictví fungují úhrady za péči. „Nežádáme po vládě peníze navíc do zdravotnictví, odbory pouze žádají přerozdělení zůstatků na účtech zaměstnaneckých pojišťoven a koncepční řešení plateb za státní pojištěnce či lékové politiky. Nechceme, aby se snižovaly zdravotníkům platy, nechceme, aby se zdravotnictví rozpadlo. Určitě začneme plánovat vlastní akce,“ řekla Žitníková.
„Veřejné zdravotní pojištění je vedle státního rozpočtu druhým největším fondem s příjmy v roce 2012 přesahujícími 224 miliard korun. Celkové příjmy tohoto systému se za rok 2011 odhadují na 219,5 miliardy korun. Rozhodující jsou příjmy z vlastního výběru pojistného, které tvoří 75 % celkového objemu příjmů. Zbytek tvoří převážně příjmy z plateb státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem pojistného stát,“ řekl novinářům makroekonom ČMKOS Jaroslav Ungerman.
Ungerman upozornil, že za rok 2012 bude systém schodkový, protože výdaje přesáhnou 227 miliard korun. Proto bude část zdravotních služeb obyvatelstvu přesunuta do nadstandardní péče, jak to předpokládá nová definice základních zdravotních služeb hrazených i nadále z veřejného systému. Kromě toho se předpokládá zvýšení poplatků či redukce akutních lůžek. Loňský deficit veřejného zdravotního pojištění bude stejně jako v roce 2011 pokryt ze zůstatků příjmů z předchozích let jednotlivých zdravotních pojišťoven. Tím však budou veškeré rezervy systému vyčerpány.
Výdaje na zdravotnictví jsou však současně doplňovány i z místních rozpočtů ve výši téměř 21 miliard korun v roce 2010. Obce podporují zejména okresní nemocnice nebo místní ordinace s cílem zachovat dostupnost zdravotní péče. K tomu je nutné připočítat také 47 miliard soukromých výdajů na zdravotnictví. Celkově tak výdaje na zdravotnictví v roce 2010 dosáhly 290 miliard korun.
„Výdaje obyvatelstva na zdravotní péči se zvýšily v průměrné domácnosti za poslední čtyři roky o 60 % a celkově v roce 2010 dosahovaly více než 33 miliard korun, a z toho 70 % tvořily výdaje za léky. Průměrná rodina v roce 2010 vynakládala ročně 3165 korun výdajů na zdravotní péči na každého člena domácnosti. Ovšem v domácnosti důchodců je to již 5246 korun ročně, proto můžeme hovořit o tom, že domácnosti důchodců po šesti letech své výdaje na zdravotní péči zdvojnásobily,“ řekl Ungerman.
Nemocnicím budou podle Žitníkové letos chybět stovky milionů korun, nebudou mít na platy a budou muset propouštět. „Nechceme, aby se snižovaly zdravotníkům platy, nechceme, aby se zdravotnictví rozpadlo. Určitě začneme plánovat vlastní protestní akce,“ uvedla.
Podle propočtu odborů reálně klesnou podle vyhlášky úhrady od pojišťoven za péči až o 20 procent. „Nejohroženější je Všeobecná zdravotní pojišťovna, která pojišťuje 60 procent obyvatelstva, z toho nejvíce starších 80 let, u kterých jsou pojistné náklady nejvyšší. Ve VZP jsou proto náklady na její pojištěnce vyšší, než v ostatních pojišťovnách. Množí se útoky a tlaky na VZP, protože zdravotnictví se u nás za ministra Hegera stalo atraktivním objektem pro privatizaci,“ varoval Jaroslav Ungerman.
Jak vidíte situaci ve zdravotnictví na základě svých zkušeností?
Diskutujte o tom pod tímto článkem nebo na Facebooku.
