Ze strategie mimo jiné vyplývá, že oděvní a textilní průmysl přišel v období transformace o zhruba polovinu svých výrobních kapacit, počet zaměstnanců se propadl až o 100 tisíc na současných zhruba 35 tisíc pracovníků. Od ledna letošního roku začali odboráři a zaměstnavatelé rovněž řešit projekt „Bipartitní dialog o české důchodové reformě“, který je financován z Norských fondů a jehož realizace je plánována do konce roku 2014.
Cílem projektu je příprava textilního a oděvního průmyslu na postupné zvyšování věku odchodu do důchodu jako důsledku stárnutí populace a prováděné důchodové reformy v České republice.
Na základě vzájemné diskuse sociálních partnerů a zapracování zkušeností projektu Federací norského průmyslu (Norsk Industri) budou určeny základní oblasti, na které je potřebné se při aplikaci reforem soustředit, a způsoby, jak jednotlivé problémy řešit. Bude zpracován časový harmonogram projektu. Výsledky projektu se stanou podkladem pro vyjednávání kolektivní smlouvy vyššího stupně.
V současnosti byly ustaveny projektové týmy, a to i s ohledem na změny jak ve vedení ATOK, tak i OS TOK. Byly nastaveny základní systémy pro bipartitní vyjednávání. Za ATOK bude vyjednávat sociální komise, v jejíž kompetenci je i vyjednávání kolektivní smlouvy vyššího stupně, odbory skupinu ustaví v dohledné době.
V této souvislosti se připravuje fáze mapování a analyzování možných důsledků stárnutí zaměstnanců v podnicích. Jedním z nástrojů, který by měl pomoci identifikovat možné dopady, je i anketa mezi zaměstnanci textilních a oděvních podniků.
V čem si myslíte, že by mohly Norské fondy pomoci nejvíce?
Povězte nám to pod tímto článkem nebo na Facebooku.
