Situace většiny obyvatel ČR se loni podle výroční zprávy koalice Social Watch zhoršila. Mohou za to mimo jiné přílišné vládní škrty, na něž nejvíc doplácejí lidé s nejnižšími příjmy, častěji ženy. Napsal to server Českénoviny.cz.
Výsledkem zhoršování stavu v zemi jsou podle zprávy Social Watch i protiromské nálady, které vedou až k „pokusům o pogromy“. Politiku provází korupce.
„Rok 2012 nebyl pro většinu obyvatel ČR dobrý. Země se v roce 2012 stále nedostala na úroveň roku 2008 a sousední země jí ekonomicky stále více unikají,“ uvádí zpráva obsahující i popis situace a analýzy ekonomů či sociologů, kteří se kloní k levici.
Autoři kritizují Nečasovu vládu. Podle nich neměla vizi a pozitivní národohospodářský program. Jediným cílem se prý stala „fiskální konsolidace“, tedy škrty v rozpočtu. Podle aktivistů přispěly ke stagnaci ekonomiky. Omezily totiž spotřebu, propadla se o 3,5 procenta. Inflace naopak rostla o 3,3 procenta. Nárůst cen postihl hlavně lidi s nižším příjmem. Mnozí začali nakupovat v zahraničí, kde je některé zboží levnější, popisuje zpráva.
Na trhu práce se prý zvyšovala nejistota. Řada lidí sice našla místo, ale nedostala běžnou zaměstnaneckou smlouvu. Pracovala jen na dohodu či jako živnostník. Chudoba ohrožuje až pětinu pracujících, a to více ženy, píšou autoři. Poklesla reálná mzda.
Zpráva připomíná, že sociální reforma od loňska změnila dávky i přístup k nezaměstnaným. Pro ně zavedla třeba povinnou veřejnou službu, kterou Ústavní soud už zrušil. Zpřísnily se i podmínky pro nárok na pozůstalostní penzi. Snížil se celkový rodičovský příspěvek z 236 tisíc na 220 tisíc korun, což dopadá podle aktivistů hlavně na chudší rodiny a samoživitelky. Zrušil se i souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči, koncem loňska se ale zas obnovil. Kritiku ve zprávě sklízejí i sKarty.
Dokument poukazuje také na to, že v ČR chybí sociální bydlení. Kritizuje sestěhování rodin v potížích do předražených a nevyhovujících ubytoven. „K tomuto jevu dochází ve větší míře než v předchozích letech,“ uvádějí aktivisté. Podle nich v ghettech končívají hlavně Romové.
Po loňských krajských volbách se do zastupitelstev dostalo víc žen. Jejich podíl se zvedl z asi 18 procent na 20 procent. „Tento minimální nárůst znovu ukazuje, že nelze spoléhat na přirozený vývoj a je potřeba přistoupit k systémovým změnám, které by vedly k vyrovnání zastoupení žen a mužů v politice,“ uvádí zpráva. Podle ní by pomohly kvóty a další opatření, která ale čeští politici odmítají.
Podle autorů zprávy Social Watch se „korupce stala nejviditelnějším problémem české politiky“. Autoři připomínají vysoké odměny pro bývalou šéfku kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho přítelkyni Janu Nagyovou či místa ve správních radách za složení poslaneckého mandátu.
Aktivisté míní, že stát je dlouhodobě v úpadku a lidé už rezignovali, na protivládní demonstrace jich chodí jen pár desítek. Neziskové organizace se od politiky drží stranou, obávají se prý o dotace.
Mezinárodní síť Social Watch vznikla v roce 1995 a nyní zastřešuje 700 organizací ze sedmi desítek států. Zaměřuje se na boj s chudobou, rasismem a diskriminací či na ochranu životního prostředí.
Českou koalici Social Watch tvoří osm organizací - Ekumenická akademie Praha, Gender Studies, Fórum 50 %, Masarykova demokratická akademie, Nesehnutí, Trast pro ekonomiku a společnost, Eurosolar a Alternativa 50+.
Souhlasíte s obsahem zprávy koalice Social Watch?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
