Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků je heslo, které se v posledních letech skloňuje napříč médii, laickou i odbornou veřejností. Toto prohlášení, které velmi často čteme či slýcháme, je bohužel realitou většiny tuzemských průmyslových firem. Špatná situace se má do budoucna ještě dále zhoršovat, potvrzují to počty žáků odborných škol a učilišť. Školy chrlí každoročně tisíce absolventů, kteří na trhu práce hledají uplatnění jen velmi obtížně a těch, po kterých by byla okamžitá poptávka, se nedostává. Co s touto situací bude dělat stát? A jak se k podpoře odborného školství staví kraje?
Mistrovské zkoušky, dohoda o spolupráci SPČR a MŠMT a Rok technického vzdělávání
Ministerstvo školství zpracovalo v červenci tohoto roku materiál „Reforma školství, učňovského a technického vzdělávání", který představuje klíčové záměry MŠMT v oblasti reformních kroků v učňovském a technickém vzdělávání. Klade si za cíl na základě znalosti potřeb trhu práce vytvářet základ pro dlouhodobou uplatnitelnost absolventů i podmínky k snazšímu přechodu na trh práce. Vše se má dít ve spolupráci školy – zaměstnavatelé – kraje.
Zajímavým bodem pro firmy je bezesporu vytvoření modelu mistrovských zkoušek a jejich zavedení do praxe. Co je jejich cílem? Mají podpořit další profesní růst absolventů oborů středního vzdělávání bez maturity. „Student dostane po absolvování školy výuční list a poté, když bude nejméně tři roky pracovat v rámci vystudovaného oboru, bude mít nárok skládat mistrovskou zkoušku. Ta mu v budoucnu umožní doplnění vzdělání na některé z vysokých škol, tzv. professional college, které budou zpravidla bakalářského typu," řekl v rozhovoru pro měsíčník Spektrum ministr školství Marcel Chládek.
Problematiku podpory technického vzdělávání významně řeší smlouva o vzájemné spolupráci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Svazem průmyslu a dopravy ČR, kterou 20. března s Marcelem Chládkem slavnostně podepsal prezident SP ČR Jaroslav Hanák. Dohoda vymezuje úzkou spolupráci při přípravě koncepcí v oblastech, jako je podpora polytechnického vzdělávání na mateřských a základních školách, možnost zavedení mistrovské zkoušky, predikce trhu práce ve vazbě na strukturu vzdělávání, zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky, uznávání výsledků dalšího vzdělávání či daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří vzdělávají žáky na pracovištích.
Rok 2015 bude vyhlášen „Rokem technického vzdělávání". Školy, které se do projektu zapojí, uspořádají dny otevřených dveří pro děti i jejich rodiče. „Musíme veřejnosti ukázat, že učební obory a technické vzdělávání mají budoucnost a mohou být i slušným zdrojem obživy. Vyzvali jsme firmy, aby se na projektu aktivně podílely – aby pomohly financovat vybavení dílen ve školách nebo zakoupily technicky zaměřené hračky, jako třeba stavebnice Merkur již do mateřských škol", uvedl ministr Chládek.
Financování odborného vzdělávání
MŠMT letos v březnu vyčlenilo 200 mil. Kč na program podpory odborného vzdělávání. Krajské úřady obdržely finanční prostředky účelově určené na podporu odborného vzdělávání ve vybraných oborech, které lze z pohledu potřeb trhu práce, nebo díky unikátnosti a tradice považovat v daném regionu za nenahraditelné. Tyto finance by tak měly umožnit školám otevřít třídu i pro obory, o které není ze strany žáků nyní dostatečný zájem.Podpora technického školství v regionech
I na krajské úrovni se věnuje podpoře odborného školství velká pozornost. Jednotlivé regiony bojují s nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků různými prostředky. Dá se ale říci, že pro všechny kraje je to prioritní záležitost.Co pro technické školství dělá např. Moravskoslezský kraj? Na odborné vzdělávání klade důraz ve svých strategických dokumentech, při optimalizaci škol dbá na to, aby nedocházelo k uzavírání technických oborů. Kraj zavedl jednotné přijímací zkoušky do všech maturitních oborů ve školách zřizovaných krajem a dochází ke snižování počtu otevíraných tříd ve středních školách zřizovaných krajem v oborech, které nejsou prioritně podporovány. Také podporuje málopočetné třídy s obory požadovanými trhem práce.
Inspirativním příkladem dobré praxe je určitě Pardubický kraj. Letos se zde na střední odborné školy totiž přihlásilo o čtrnáct procent žáků více než loni. Náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová popisuje, čím může tento region inspirovat technické vzdělávání v ostatních regionech. „Domnívám se, že několika způsoby, i když každý kraj má jiné potřeby a případně i pohled na podporu odborného vzdělání. Pardubický kraj byl mezi prvními v České republice, který zavedl prospěchová stipendia učňovských a nedostatkových profesí. V současnosti máme navázánu velmi úzkou spolupráci s Hospodářskou komorou, tripartitou, zástupci odborných svazů a cechů, Úřadem práce a dalšími sociálními partnery. S nimi jsme také zpracovali oborovou analýzu středních škol a konzultujeme jednotlivé – ať plánované nebo už realizované – optimalizační kroky." Vzápětí dodává, jak se podařilo zvýšit v kraji zájem žáků základních škol o studium technických škol. „Určitým způsobem tomu napomohlo zavedení přijímacích zkoušek a také již zmíněná konkrétní forma spolupráce škol se zaměstnavateli. Ačkoliv ještě chybí legislativní opora, někteří z nich již podepisují smlouvy nejen s rodiči, ale i s žáky. Firmy také pomáhají s vybavením odborných pracovišť jednotlivých škol. Za jeden z nevýznamnějších kroků však považuji nesmírně silný propagační a motivační efekt našeho regionálního projektu Technohrátky." (bližší informace k projektu zde)
Prospěchová stipendia učňovských a nedostatkových profesí
Jedním ze zmíněných nástrojů na podporu zájmu o studium technických oborů jsou prospěchová či motivační stipendia pro studenty odborných škol. Jsou bezpochyby jedním z nejúčinnějších prostředků, jak motivovat žáky pro studium oborů preferovaných trhem práce. Průkopníkem v zavedení stipendií byl Zlínský kraj v roce 2007. Štafetu od něj převzal Královéhradecký kraj a dnes takto motivují žáky všechny kraje v České republice s výjimkou Plzeňského.Projekty
Technickému vzdělávání se věnuje celá řada projektů, ať už mají celorepublikovou působnost jako projekt POSPOLU (více informací zde) či projekt Sektorové dohody (více informací zde), nebo pouze regionální dosah. Všechny mají za cíl jediné. Jakýmkoliv způsobem zvýšit zájem žáků o profese, po nichž je na trhu práce poptávka a tím přispět k celkové rovnováze na trhu práce a eliminovat disparity, kterými všechny kraje trpí.Zajímavou aktivitou Národního technického muzea je projekt „V technice je budoucnost" zacílený na žáky 8. a 9. tříd základních škol Středočeského kraje. Formou zajímavých exkurzí, e-learningu a workshopů má žákům předložit nabídku technických a řemeslných oborů. Žáci tak mohou vstoupit do virtuálního prostředí, nechat se provést vývojem daného oboru, plnit řadu úkolů, zábavnou formou získat nové vědomosti a doplnit znalosti ze školy. Více informací o projektu zde.
Nadační fond na podporu technického vzdělávání
Zajímavou formou podporuje odborné školství Plzeňský kraj. Založil Nadační fond na podporu technického vzdělávání. Díky fondu získají učni a studenti technických oborů stipendia, další finance půjdou na nákup moderních strojů a pomůcek. Správní radu fondu tvoří pět členů krajské rady a v dozorčí radě zasedají tři krajští zastupitelé. Politiky by však měli již od příštího roku nahradit hlavní donátoři fondu, což jsou zástupci regionálních firem, které mají zájem o technicky vzdělané mladé pracovníky. Jako základní kapitál vložilo hejtmanství do fondu milion korun. O založení zmíněného nadačního fondu usilovaly největší regionální firmy jako je Škoda Transportation, Prazdroj, Lasselsberger, Grammer, EvoBus nebo Mercedes. Firmy si stěžovaly, že stát technické vzdělávání nepodporuje. Hodlají investovat do budoucích zaměstnanců a vysílat do škol svoje mistry. Firmy by měly dodat do škol moderní technické vybavení, které používají ve výrobě, aby se učni a studenti neučili jako doposud na mnohdy velmi zastaralé technice. Kraj nabídne účast ve fondu také městům a obcím. Hejtmanství se bude snažit vyjednat s vládou, aby se projekt stal součástí celostátního programu. Jedná se v Česku o ojedinělý projekt, běžnější je podpora konkrétní školy konkrétní firmou.-lhe-
