Audit BOZP a vůbec celé řešení problematiky bezpečnosti práce nemusí být pouze nepříjemnou povinností danou zákonem či naopak nutností, sloužící jen a pouze k ochraně zdraví a života zaměstnanců. Může mít mj. i nemalý vliv na produktivitu práce. Informaci zveřejnil server BusinessInfo.cz.
Obecně se málo zdůrazňuje, že dobře zjištěná, vyhodnocená a eliminovaná rizika BOZP přispívají nejen k menší nehodovosti zaměstnanců, ale mají nemalý vliv i na celkovou produktivitu práce. Dopady kvalitně řešené problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrana (PO) zhodnotila v posledním desetiletí celá řada studií, a to jak z hlediska firemních, tak i z hlediska makroekonomických ukazatelů. Pojďme si proto jednotlivé benefity stručně představit.
Makroekonomické dopady - konkurenceschopnost ekonomik a BOZP
Na začátek trocha nudnějších čísel z makroekonomického srovnání vybraných zemí dle statistiky smrtelných úrazů v zaměstnání. Mezinárodní organizace práce (ILO) zveřejnila v roce 2006 ve své studii //www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/@ed_protect/@protrav/@safework/documents/meetingdocument/wcms_110380.pdf">Occupationalsafety and health: synergiesbetweensecurity and productivity.pdf srovnání konkurenceschopnosti vybraných světových ekonomik v porovnání se statistikou nehodovosti smrtelných úrazů v zaměstnání v dané zemi. Z této studie, která srovnává mezi sebou přibližně třicítku zemí, vyplynula prakticky lineární úměra mezi konkurenceschopností a počtem evidovaných smrtelných úrazů.
Není sice možné dát tyto dva fenomény do jasného vztahu příčiny a následku, ale jak uvidíme níže, mají tyto ukazatele svůj vliv zejména kvůli následným fenoménům, které s řešením následků pracovních úrazů souvisí. I přes poměrně zajímavé výsledky šetření ILO existují výjimky z této tendence jako je například Kanada (viz graf níže), jejíž počty smrtelných zranění v práci o něco převyšují ostatní země z první patnáctky, nicméně není to zásadní výkyv oproti zjištěným tendencím.
Korporátní dopady nezajištěné BOZP a PO
Co se týče bezprostředních dopadů na efektivitu daného provozu, vyplývá podle dostupných teoretických modelů ILO, že je možné tyto dopady rozdělit na přímé a nepřímé. Pokud vezmeme jako příklad situaci zaměstnance, který se zraní a zůstane delší dobu na neschopence, pak můžeme z přímých dopadů zdůraznit zejména:
- nutnost vyplatit kompenzace a výdaje za léčbu,
- povinnost administrativně celou událost vyřešit a tím pádem alokovat zaměstnance, který se této činnosti bude věnovat,
- opravit případné poškozené vybavení či stroje v souvislosti s nehodou,
- vykompenzovat zpomalení či zastavení výroby.
- nutnost posílit hloubku a intenzitu dalších školení BOZP,
- zaměstnání nového pracovníka jako náhrady + jeho školení a čekání než se dostane na dostatečně produktivní úroveň zraněného,
- negativní efekt na morálku zaměstnanců,
- zesílené kontroly ze strany inspektorátu bezpečnosti práce.
Příležitost ke zlepšení efektivity
Z obou předcházejících odstavců je patrné, že správně řešená problematika BOZP nemá jenom přímé dopady na pracoviště, ale podepisuje se na konkurenceschopnosti téměř celého daného odvětví. Většina firem však při řešení BOZP postupuje v míře nezbytně nutné pro splnění náležitostí a další rozvoj bývá většinou odkládaný.
Jak potvrzuje zpráva Evropské komise z roku 2011 či případové studie uveřejněné v časopise International Journal of Industrial Ergonomics, investované prostředky do BOZP a efektivního managementu rizik jsou návratovou investicí - sborník konference NES 2011 dokonce uvádí poměr, že každé investované euro se vrátí jako 3 - 7 eur ušetřených.
Pozitiva aktivně zapracovávané politiky řízení rizik BOZP spočívají nejenom v nižší nemocnosti a absenci pracovníků, ale přispívají k jejich lepší zdravotní, psychické a pracovní pohodě. Aktivní participace zaměstnanců na rozvoji podniku, a to nejen po stránce bezpečností, se stává příjemnou motivací, která v důsledku vede k lepším výkonům. Stačí i jasně zpracovaná dokumentace či bezpečnostní a praktické instrukce pro práci na daném úseku, aby se doba zaučení nového pracovníka zkrátila až o 30 %, což samo o sobě přináší značné úspory.
Podobně se můžeme podívat na konkrétní případ z výše citovaného časopisu International Journal of Industrial Ergonomics, který uvádí situaci nejmenované továrny na produkci tištěných obvodů, která se rozhodla investovat menší částku (cca 1100 USD) do úprav ergonomie pracoviště u pásové výroby. Celkové roční výsledky tohoto zlepšení byly společností vyčísleny celkem na poměrně neuvěřitelných 574 560 USD za rok. Tento údaj byl získán na základě výrazně nižší nespokojenosti zaměstnanců, které se projevila na produktivitě práce i na míře odchodů či nemocnosti zaměstnanců.
Motivační programy SUIP
V našich podmínkách se o podobnou motivaci zaměstnavatelů snaží i Státní úřad inspekce práce, který v souvislosti se zlepšováním pracovních podmínek vyhlásil celou řadu akčních programů jako je např. program „Bezpeční podnik“. V rámci tohoto programu bylo vyhlášeno i několik projektů i subprojektů, jako jsou:
Program EU „Investors in people IIP“zaměřený na komunikaci ve firmě a hodnocení aktivit a schopností zaměstnanců. V rámci prováděných auditů se vrcholoví manažeři, manažeři a pracovníci vyjadřují ke konkrétním požadavkům danými standardem, případně je dokládají dokumentací. Auditem se zjišťují užívané a zavedené postupy, zjišťují se znalosti a povědomí zavedených systémů ve firmě. Audit se opakuje po 3 letech s výběrem cca 30 zaměstnanců z výroby, seřizování, THP či vedoucích zaměstnanců.
Model EXCELENCE má 9 hlavních kritérií, tj. oblastí činností organizace, pro které jsou stanoveny týmy, jenž provádí hodnocení pro závěrečné sebehodnocení – provádí se 1 x 2 roky, kdy se vypracovává sebehodnotící zpráva. Jde o komplexní analýzu organizace, všech procesů a činností. Oblasti pro zlepšování si určuje organizace a odvíjí se od priorit organizace.
Spokojenost zaměstnanců – dotazník pro zjištění názorů zaměstnanců dle 21 otázek (např. Proč jste volili naši organizaci, spokojenost s prací, odpovídá práce vaším schopnostem, v jaké oblasti se chcete vzdělávat, mezilidské vztahy, hodnocení nadřízených, jaké zaměstnanecké výhody vám vyhovují, důvody k odchodu atd.).
Jak tedy nejlépe využít potenciál řešení BOZP ke zlepšení aktivity?
Základem správného zacházení s BOZP a její dobré integrace do programu celkového rozvoje podniku je nepochybně kvalitně provedený audit BOZP a následně přesně zpracovaná dokumentace BOZP, na podkladě kterých je možné vypracovat akční plán kontroly a odstraňovaní rizik spolu s kapitolami zlepšování efektivity jednotlivých činností.
Tyto kapitoly se mohou týkat jak praktického školení zaměstnanců, auditu pracovních nástrojů, revize komunikačních a reportovacích procedur a jiné důležité úkoly, které souvisí s každodenní činností společnosti.
Na provádění těchto zlepšení se můžete domluvit s dodavatelem služeb BOZP a je celkem jedno, jestli se jedná o externí firmu či specializované interní oddělení. Velmi cenným zdrojem potřebných teoretických materiálů je pak samotný SUIP a některé mezinárodní organizace ochrany bezpečnosti a zdraví při práci jako ILO či vybrané programy bezpečnosti práce kooperující s Evropskou unií, jako turecký projekt HESAPRO.
