„Sociální dialog je důležitým nástrojem rozvoje průmyslových vztahů a pomáhá sladit zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců v zájmu rozvoje podnikání a zajištění sociálního smíru.“ Takto zní jedna z možných definic sociálního dialogu. K teorii je ale zapotřebí přidat i praktický obsah, abychom získali představu, co se za tímto souslovím skrývá.
Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR), reprezentant strany zaměstnavatelské a jeden ze stěžejních sociálních partnerů, se intenzivně na různých úrovních zabývá tím, jak vytvořit optimální podmínky pro rozvoj podnikání v ČR, aby zůstal zachován sociální smír. Také proto si SP ČR položil otázku, jak sociální dialog v realitě vypadá a jak je chápán jeho účastníky.
Protože budeme-li mít k dispozici komplexní, relevantní a správně interpretovaná data, můžeme vytvářet řešení, která účastníkům sociálního dialogu skutečně pomohou.
|
Jak jsme toho dosáhli
V rámci projektu s názvem „Propojování národního, odvětvového a regionálního sociálního dialogu v ČR“ (zkráceně „NORD“), který Svaz průmyslu a dopravy ČR v současné době realizuje, připravil a uskutečnil tým odborníků sérii hloubkových rozhovorů zaměřených na zjištění postojů jednotlivých aktérů sociálního dialogu u těchto témat:
- Jaká je míra propojenosti jednotlivých úrovní sociálního dialogu při řešení problémových oblastí? Zda spolu mluví ti, kteří by spolu mluvit měli a zda vnímají sociální dialog podobně či různě, případně s jakými rozdíly.
- Jaká je míra povědomí o přínosech sociálního dialogu? Jak moc či zda vůbec je podle respondentů sociální dialog užitečný a zda o sociálním dialogu vůbec vědí ti, na něž je mířen.
- Jaká je míra využití potenciálu sociálního dialogu v regionech? Má v očích respondentů sociální dialog jako takový význam a budoucnost, případně jak by taková budoucnost mohla či měla vypadat.
- Jaké odborné kapacity aktéři sociálního dialogu využívají či postrádají? Vnímají respondenti vstupy do sociálního dialogu jako dostatečně kvalitní.
Co jsme se dozvěděli
První část hloubkových rozhovorů byla uzavřena a nyní probíhají práce na syntéze odpovědí a jejich interpretaci. Nicméně již dílčí výstupy ukazují na zajímavé a důležité otázky, nad nimiž je třeba se v rámci zlepšení stavu sociálního dialogu zamyslet. K těmto otázkám například patří:
- Do jaké míry či zda vůbec a jak sjednotit sociální dialog a dát mu více strukturovanou podobu tak, aby to zároveň nepoškodilo neformální vztahy a osobní ochotu, na níž je sociální dialog postaven?
- Jak posílit sdílení dobré praxe a podpořit ochotu firem vést sociální dialog a přivést do něj další ochotné a schopné lidi? To, čemu lidé rozumějí nejlépe, jsou strukturované příběhy o tom, co, jak a proč se povedlo. Z nich mohou lidé čerpat inspiraci a často i postupy, které chybějí, ale zejména motivaci lidí pro rozšíření sociálního dialogu nad jeho stávající rámec.
- Jak (nebo zda vůbec) vytvořit systém společného vzdělávání zaměřeného na podporu sociálního dialogu a uchopení klíčových témat čtvrté průmyslové revoluce? Společné vzdělávání zástupců zaměstnavatelských a odborových svazů by mohlo napomoci jak vzájemnému porozumění, tak i rozpracování a přenosu koncepcí typu Průmysl 4.0, Práce 4.0., Vzdělávání 4.0 až na úroveň reálného ekonomického života firem. Zde totiž vznikají ty problémy i otázky, nad nimiž sociální dialog vlastně probíhá.
- Jak efektivněji využívat data z členských základen a z veřejných zdrojů (ČSSZ a ÚP)? Mnoho účastníků sociálního dialogu v rámci různých projektů zpracovává pro své účely množství studií a analýz, které nejsou v širším povědomí a nejsou dále aktivně šířeny.
K čemu nám zjištění poslouží
Cílem probíhajícího průzkumu je sonda do aktuálního stavu sociálního dialogu, která by měla objevit klíčová témata, postoje, motivy a vztahy, jež formují sociální dialog právě do takové podoby, jak jej vidí jeho jednotliví aktéři. Proto SP ČR tento průzkum zvolil kvalitativní šetření založené na osobním kontaktu tazatele a respondenta.
|
Již v této fázi průzkumu je zřejmé, že metoda hloubkových rozhovorů byla správnou volbou. Oslovení respondenti s tazateli ochotně spolupracovali a poskytli spoustu důležitých informací a námětů k dalšímu zpracování.
Děkujeme všem respondentům, kteří velmi ochotně spolupracovali s výzkumným týmem, podělili se s nimi o své názory a pomohli tak vytvořit celkový obraz sociálního dialogu.
Zjištěné poznatky z hloubkových rozhovorů Svazu průmyslu a dopravy ČR poslouží jako východisko pro definování dalšího postupu při zkvalitňování a rozvoji sociálního dialogu na všech úrovních.
Ing. Vladimíra Roldánová a Ing. Robert Burda
