Právě nastává doba, kdy zaměstnavatelské svazy a asociace na straně jedné a odborové svazy na straně druhé, začínají vzájemně kolektivně vyjednávat s cílem uzavřít kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2017. O tom, že na oba tábory čeká opět nelehký úkol, není pochyb. V následujícím textu vám přiblížíme, jak vnímají aktuální stav kolektivního vyjednávání zástupci zaměstnavatelů a odborů.
Jak vnímá situaci v kolektivním vyjednávání Svaz průmyslu a dopravy ČR a Českomoravská konfederace odborových svazů
Podle Jitky Hejdukové, ředitelky Sekce zaměstnavatelské a zástupkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), není uzavírání kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS) v poslední době jednoduchou záležitostí. „Na jedné straně odborové svazy usilují o zvýšení počtu uzavřených kolektivních smluv vyššího stupně a docílení co nejvyššího pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami. V řadě členských firem totiž nepůsobí odborové organizace a cílem je, aby byly prostřednictvím těchto smluv rozšířeny vyšší standardy pracovních podmínek na co největší počet zaměstnanců“, uvádí Jitka Hejduková. Zároveň dodává, že „sdružení zaměstnavatelů, zejména v těch odvětvích, kde působí odborové organizace na úrovni podniků, kde se uzavírají podnikové kolektivní smlouvy a kde se často vedou velmi tvrdá jednání o konkrétních ujednáních s cílem nalézt kompromis mezi požadavky odborů a možnostmi zaměstnavatelů, se brání dalším povinným vyjednáváním na úrovni odvětví“.
Svou roli v kolektivním vyjednávání samozřejmě hraje i lidský faktor, schopnost pochopit se, protože sociální dialog, tj. jednání mezi odbory a zaměstnavateli na úrovni „odvětví“ k řešení jejich specifických problémů často probíhá velmi konstruktivně a to i v těch odvětví, kde se zaměstnavatelé brání povinnému uzavírání kolektivních smluv vyššího stupně.
Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), vidí současný stav kolektivního vyjednávání následovně: „Zhoršuje se ochota organizací zaměstnavatelů vyjednávat o uzavření kolektivních smluv vyššího stupně. Týká se to i nejvyspělejších průmyslových odvětví, kde působí Odborový svaz KOVO. Managementy firem, zejména vlastněných zahraničním kapitálem, nemají mandát vést kolektivní vyjednávání na vyšší úrovni a některá sdružení zaměstnavatelů nemají povahu zaměstnavatelských organizací oprávněných vést kolektivní vyjednávání.“
|
Odměňování zaměstnanců, mzdový vývoj a tvorba nových pracovních míst
Jaké cíle si pro letošní kolektivní vyjednávání stanovila odborová centrála ČMKOS? „Vzhledem ke značně rozdílným podmínkám, ve kterých kolektivně vyjednávají a uzavírají kolektivní smlouvy vyššího stupně jednotlivé odborové svazy sdružené v ČMKOS, Rada ČMKOS doporučila zaměřit se při kolektivním vyjednávání na vyšším stupni především na to, aby došlo k uzavření KSVS, jejichž součástí bude základní rámec pro odměňování zaměstnanců, mzdový vývoj v odvětví a opatření vedoucí k udržení stávajících, resp. k tvorbě nových pracovních míst“, uvedl Vít Samek, místopředseda ČMKOS.
Součástí kolektivních smluv vyššího stupně by měla být dle ČMKOS opatření vedoucí k:
- rozšíření kontrolní činnosti při zaměstnávání cizinců a agenturních zaměstnanců,
- prohloubení vzdělávání zaměstnanců,
- zlepšení podmínek pro zaměstnávání absolventů škol a zdravotně postižených osob,
- zlepšení prorodinného prostředí u zaměstnavatelů,
- implementace dohod evropských sociálních partnerů a Akčního rámce Evropských sociálních partnerů v oblasti rovnosti mužů a žen,
- ve veřejných službách správě a službách Rada ČMKOS doporučuje vést vyjednávání s vládou tak, aby růst průměrného hrubého platu v roce 2017 činil 5 %.
Kolektivní vyjednávání členských svazů SP ČR
Svaz průmyslu a dopravy ČR svým členům žádná specifická doporučení pro kolektivní vyjednávání nedává a ani dávat nemůže. Získali jsme proto alespoň aktuální informace od členských svazů v období, kdy se začínají formulovat základní východiska kolektivního vyjednávání na příští rok.
V textilním, oděvním a kožedělném průmyslu se tradičně uzavírá kolektivní smlouva vyššího stupně. Asociace textilního oděvního a kožedělného průmyslu má uzavřenou smlouvu na rok 2016 a vyjednávání o smlouvě na rok 2017 bylo zahájeno již v květnu. Základní filosofie kolektivních smluv vyššího stupně se v textilním a oděvním průmyslu od některých jiných odvětví liší. Vychází z historické skutečnosti minulých desetiletí, kdy do textilního oboru vstoupily stovky nových výrobců a dovozy ze zahraničí. Konkurence mezi firmami odvětví vedla některé zaměstnavatele k získávání cenových výhod ne příliš čestnými metodami ve vynakládání nákladů na pracovní síly, pracovní podmínky, BOZP apod. KSVS představuje nástroj pro stanovení minimálně nezbytných podmínek pro podnikání v oboru, které musí být akceptovatelné a splnitelné pro převážnou většinu podnikatelů. Kolektivní smlouva je každoročně rozšiřována na všechny firmy odvětví.
Svaz dopravy ČR v oblasti silniční dopravy má uzavřenou KSVS na období 2013-2016. Vyjednání o nové KSVS na další období se připravují. Obdobně jsou uzavřeny i podnikové kolektivní smlouvy. Menší firmy, kterých je velké množství, nemají odbory ani podnikové kolektivní smlouvy. Na ně Svaz dopravy ČR a Odborový svaz dopravy rozšiřuje prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí uzavřenou KSVS. V kolektivní smlouvě vyššího stupně v oblasti silniční dopravy je řešena výše růstu mezd v odvětví a příplatky. Vyjednávání o konkrétní výši růstu mezd a benefitech je přeneseno na úroveň podnikových kolektivních smluv.
Svaz Hutnictví železa nevyjednává kolektivní smlouvu vyššího stupně. Nicméně kolektivní vyjednávání probíhá ve všech členských společnostech. Kolektivní vyjednávání pro rok 2017 budou v podnicích zahájena v srpnu až v říjnu. Většina společností neplánuje růst benefitů a příplatků, přičemž mzdové navýšení by nemělo výrazně překročit úroveň inflace a obvyklého růstu. To odpovídá současné situaci v ocelářském průmyslu, charakterizované poklesem cen, tržeb i zisků a zostřením cenové konkurence na trhu.
Svaz obchodu a cestovního ruchu o nové kolektivní smlouvě na rok 2017 začne vyjednávat ve 3. čtvrtletí. Situace je různorodá, velcí členové mají podnikové smlouvy uzavřené do konce 2016 i na delší období a někteří právě kolektivně vyjednávají.
Svaz chemického průmyslu vyjednává tradičně kolektivní smlouvu vyššího stupně. V současné době tvoří rámce jednotného postoje do kolektivního vyjednávání s tím, že nechává větší prostor pro konkrétní podniková vyjednávání, která lépe postihují aktuální místní ekonomickou situaci firem. Růst mezd, benefity a příplatky jsou od těchto konkrétních ekonomických podmínek odvislé. KSVS neurčuje závazné hodnoty pro odvětví, spíše stanovuje a doporučuje konsensuální limitní hranice.
Český svaz zaměstnavatelů v energetice (ČSZE) bude kolektivní vyjednávání vyššího stupně zahajovat v září. Představenstvo a dozorčí rady ČSZE již schválily jednotlivé členy vyjednávací komise a postup kolektivního vyjednávání.
Asociace sklářského a keramického průmyslu zahájí kolektivní vyjednávání vyššího stupně v srpnu 2016. Předpokládá, že hlavním bodem jednání bude požadavek sociálního partnera na navýšení mzdových tarifů a to nejen s ohledem na zvýšení minimální mzdy.
Konec levné práce
Českomoravská konfederace odborových svazů v návaznosti na svoji kampaň Konec levné práce očekává v průběhu roku 2016 vyšší nárůsty mezd, než tomu bylo v minulých letech ve většině odvětví, kde působí odborové svazy sdružené v ČMKOS. Existují přitom výrazné rozdíly podle aktuální ekonomické situace zaměstnavatelů působících v těchto odvětvích. Konkrétní výsledky budou zveřejněny v rámci Manifestačního mítinku ČMKOS, který se bude mzdovým vývojem v České republice zabývat, a který se uskuteční dne 7. září 2016.
Užitečné odkazy:
Systém kolektivního vyjednávání
Kolektivní smlouvy
Kolektivní vyjednávání - MPSV
Kolektivní vyjednávání - Odbory online
-lhe-
