Exekuce se netýkají pouze samotných dlužníků, také jejich zaměstnavatelům plynou z této situace určité povinnosti. Spolu s nárůstem počtu exekucí roste i agenda, kterou musí zaměstnavatelé vykonávat. Co všechno agenda exekučních srážek obnáší?
Počet lidí, kteří se v roce 2015 dostali do platební neschopnosti, se v porovnání s předchozími lety snížil, ale vzrostl průměrný počet exekucí na jednoho člověka. Zatímco v minulosti čelil každý sedmý Čech 3,3 exekucím na osobu, v loňském roce to bylo až šest exekucí na každého desátého.
Exekuce bývají v případech, kdy je dlužník zaměstnaný, prováděny zejména srážkami ze mzdy zaměstnance. Dotýkají se tak i zaměstnavatelů, kteří jsou vázáni určitými povinnostmi. V případě, že je nebudou dodržovat, se vystavují riziku sankcí.
Jaké má zaměstnavatel povinnosti?
První povinnosti v souvislosti s exekucí zaměstnance vznikají zaměstnavateli již v okamžiku, kdy dostane příkaz soudního exekutora k provedení exekuce srážkami ze mzdy zaměstnance. Ode dne doručení má zaměstnavatel povinnost srážet zaměstnanci ze mzdy určitou částku tak, jak je určeno zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a dále nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní nezabavitelné částky a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
V momentě, kdy je zaměstnavateli doručen exekuční příkaz, až do doby, kdy obdrží vyrozumění exekutora o jeho právní moci, musí zaměstnavatel provedené srážky u sebe deponovat (tj. strhnout částku ze mzdy zaměstnance a ponechat ve firmě).
|
Souhrn povinností zaměstnavatele
|
Po vyrozumění o právní moci zašle zaměstnavatel exekutorovi deponované srážky a následně mu každý měsíc poukazuje každou provedenou srážku až do vymožení celé částky. V případě, že by zaměstnavatel srážky neprováděl nebo je neodváděl exekutorovi a dále vyplácel dlužníkovi celou mzdu, vystavuje se riziku, že ho věřitel může zažalovat jako poddlužníka na zaplacení neodvedených srážek.
Další povinností zaměstnavatele je na výzvu exekutora nebo soudu sdělit výši příjmu zaměstnance, který dluží a předložit přehled provedených srážek ze mzdy nebo sdělit na základě žádosti o poskytnutí součinnosti údaje o dlužníkovi potřebné pro vedení exekuce, například údaje o jeho bydlišti.
Pokud by nastala situace, že zaměstnavatel nemůže provádět srážky ze mzdy např. z důvodu nemoci, ukončení pracovního poměru nebo změny plátce mzdy, je zaměstnavatel povinen o tom informovat exekutora a předat mu vyúčtování dosud provedených srážek. Pokud by to neudělal, hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč. Pokud zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu v takové výši, aby z ní srážky mohly být odváděny, může zaměstnavatel dát podnět k zastavení výkonu exekuce srážkami ze mzdy.
Blýská se na lepší časy
Je nezpochybnitelné, že exekuce zaměstnanců zatěžují chod samotné firmy. Rostoucí počet exekučních nebo insolvenčních srážek z mezd zaměstnanců představuje pro firmy nemalou finanční a administrativní zátěž. Tohle by mohla pomoci vyřešit novela Občanského soudního řádu (OSŘ) připravovaná Ministerstvem spravedlnosti. Po změnách již dlouhou dobu volá i Svaz průmyslu a dopravy ČR, který se aktivně zapojil do přípravy novely. Pokud se podaří navrhované změny prosadit, zaměstnavatelé by nadále nemuseli platit administrativu spojenou s exekucemi ze svého, ale náležela by jim v souvislosti s těmito úkony úhrada nákladů.
|
Předpisy upravující exekuční řízení
|
Při zpracování exekuce zaměstnance musí účetní nebo personální oddělení ve firmách provádět nezbytné úkony jako je např. zavádění údajů do účetního systému, výpočty srážených částek nebo komunikace se soudem. Nejvíce času jim zabere vyhodnocení a zpracování prvotního výkonu rozhodnutí o exekuci a poté administrativa při ukončení pracovního poměru zaměstnance s výkonem rozhodnut í, nebo ukončení samotné exekuce. Administrativa se výrazně zvyšuje v případě, když zaměstnanec pobírá nemocenskou. V souvislosti s výše uvedenými úkony vznikají zaměstnavatelům určité náklady (např. mzdy zaměstnanců vedoucí účetnictví, případná korespondence se soudem, kancelářské potřeby aj.). Tyto náklady ovšem nejsou podle současné právní úpravy zaměstnavatelům nijak hrazeny. V návrhu novely Občanského soudního řádu a Exekučního řádu, který byl předložen do opakovaného připomínkového řízení, je nakonec navrhována jednorázová paušální náhrada nákladů zaměstnavatele spojených s prováděním exekučních srážek ze mzdy ve výši 500 Kč na jednoho zaměstnance a exekuci, resp. výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. V připomínkovém řízení navrhuje SP ČR po dohodě se zaměstnavateli, aby úhrada nákladů zaměstnavatele nešla za zaměstnancem - dlužníkem (a dále nezhoršovala jeho velmi nelehkou finanční situaci), ale aby v exekučním řízení byla o tuto náhradu snížena odměna exekutora. SP ČR připomíná, že řízení o výkonu rozhodnutí/exekuční řízení mnohdy trvají několik let a administrativní náklady s nimi spojené vznikají zaměstnavatelům jako plátcům mzdy pravidelně každý měsíc. SP ČR proto navrhuje opětovnou paušální náhradu po určité době trvání řízení v průběhu trvání pracovněprávního vztahu zaměstnance u zaměstnavatele (např. po dvou letech). SP ČR rovněž připomíná, že obdobné náklady vznikají zaměstnavatelům při provádění srážek ze mzdy v rámci insolvenčních řízení, kdy náhradě těchto nákladů není zatím vůbec řešena. (viz Stanovisko SP ČR k novele Občanského soudního řádu a Exekučního řádu)
Změny se dočká i exekuční řád. Jaké hlavní změny a opatření novela přinese? Předkládaný návrh se zaměřuje především na řešení problematiky vícečetných exekucí. Nově bude muset věřitel v první fázi exekučního řízení zaplatit soudnímu exekutorovi náhradu výdajů na zahájení exekuce. Bude také zavedena povinná záloha na náklady exekuce, kterou zaplatí také věřitel. Další změnou, se kterou novela přichází, je zavedení principu jeden dlužník, jeden exekutor, tedy sloučit všechny exekuce jednoho dlužníka pod jednoho exekutora, díky čemuž se sníží náklady exekuce. Návrh zákona plánuje zastavení starých exekucí, které nemají výsledek a nedaří se vymoci ani náklady. Jde o případy, kdy třeba dlužníci nemají žádný majetek.
Vzhledem k tomu, že byla novela předložena do připomínkového řízení opakovaně, nelze v tuto chvíli odhadnout, jak bude dále probíhat legislativním proces. Zákonodárce navrhuje účinnost novelizované právní úpravy od 15. dne po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
-lhe-
