Rozhovor s Miloslavou Večerkovou, personální ředitelkou BRANO a.s., o zkušenostech firmy BRANO a.s. s exekucemi zaměstnanců. Ukazuje se, že vedle přímých dopadů, tj. finančních i časových nákladů, jež s administrací exekucí svých zaměstnanců podnik má, jsou pro firmu nepříjemné i některé vedlejší aspekty exekucí.
Jste významnou, mezinárodně působící výrobní firmou, která jen v České republice zaměstnává 2200 zaměstnanců. Jak moc se vás jako firmy dotýká problém exekucemi zatížených pracovníků?
Vzhledem k počtu zaměstnanců, které zaměstnáváme, se i naší firmy problematika exekucí dotýká. A to především administrativním zatížením našich mzdových účetních, ale také finančními náklady, které vznikají při zajišťování dokladů pro exekutory, evidenci a realizaci exekučních srážek zaměstnancům a související komunikací a korespondencí.
|
Věděli jste...
Skupina BRANO GROUP sdružuje sedm podniků v České republice a šest v dalších zemích světa. Výrobní podniky holdingu, jehož název byl původně synonymem pro unikátní dveřní systémy, se v současnosti zaměřuje zejména na produkci pro automobilový průmysl. Vedle Slovenska má Brano továrny v Rusku, Číně, Jihoafrické republice a své výrobní a obchodní zastoupení má i v Německu a v USA. Celkem skupna zaměstnává 2300 zaměstnanců, z toho 2200 v ČR. |
Máte přehled, nakolik se spíše jedná o vícečetné exekuce u jednoho pracovníka a nakolik o jednorázové exekuce? A lze v posledním roce vysledovat nějaký trend úbytku či naopak nárůstu exekucí pracovníků ve vaší firmě?
Bohužel v posledním roce přibývá s příchodem nových zaměstnanců také počet nových exekucí. Aktuálně představuje průměrný počet exekucí na jednoho našeho zaměstnance 3,5. Evidujeme i rekordmana v negativním slova smyslu s šestnácti exekučními srážkami. Ale to je výjimka.
Jaké části vašich pracovníků se exekuce převážně týkají, vezmeme-li to z hlediska kvalifikační struktury (např. pomocné profese, odborné dělnické profese, THP, management)?
Exekuce se v naší firmě týkají téměř výhradně zaměstnanců v dělnických profesích. Jde v mnoha případech o naprosto zbytečně vzniklé problémy z menších dlužných částek za odvoz odpadu, z pokut za jízdy městskou hromadnou dopravou bez zaplacení jízdného, ale také z nesplácených půjček na spotřební elektroniku, převzatého ručení za jiného neplatiče poskytnuté půjčky apod.
V souvislosti s exekucí zaměstnance vznikají zaměstnavateli nezaviněně značné administrativní povinnosti. To s sebou při vyšším počtu exekucí nese výrazné časové a tím i finanční náklady. Považujete současné kompenzace těchto souvisejících nákladů ze strany státu za postačující?
Naše firma se podílela na analýze těchto nákladů souvisejících s agendou exekucí v rámci plnění povinností plátce mzdy ze zákona v šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR . Návrh paušální náhrady ve výši 250,- Kč na jednu řešenou exekuci u zaměstnance a dalších 50,- Kč za případnou další exekuční srážku u stejného zaměstnance jako kompenzace nákladů u nás ve firmě odpovídá. Podle aktuálních informací se již navrhuje jiné řešení, konkrétně jednorázová náhrada ve výši 500,-Kč za jednu exekuci na jednoho zaměstnance. Byli bychom rádi, kdyby bylo nějaké řešení týkající se kompenzace našich nákladů konečně přijato.
Může být řešením přenesení těchto nákladů na exekucí postiženého zaměstnance nebo se tím jeho problémy jen prohlubují? Jaké je podle Vás vhodné řešení?
Přesně tuto otázku jsme si kladli, jakmile byly první informace o návrhu chystané kompenzace. Původně jsme navrhovali, aby zdrojem úhrady nákladů zaměstnavatele byla odměna exekutora, popřípadě u výkonu rozhodnutí soudu nesl náklady stát. Nalézt odpovídající právní řešení bylo ale zřejmě nerealizovatelné.
Exekuce mají na firmy i nepřímé dopady. Projevují se například nezájmem lidí vstupovat do formálně ukotveného pracovního poměru, často je pro ně exekuce důvodem, proč dlouhodobě zůstávají v evidenci úřadů práce. Firmám přitom chybí stovky a tisíce kvalifikovaných pracovníků. Jaká je v tomto směru Vaše zkušenost v regionech, ve kterých vaše firma působí?
I tuto zkušenost jsme získali při rozhovorech s uchazeči, které k nám doporučila místně příslušná pobočka úřadu práce, a tím pádem se museli přijít o vhodnou práci k nám ucházet. V těchto případech ale nemáme jinou možnost, než pak uvést k uchazeči, že práci odmítl i s následky, které s tím souvisí.
Řada manažerů tuzemských výrobních firem reagovala na prudký nárůst exekucí zaměstnanců ve svých podnicích posílením edukace a osvěty na poli finanční gramotnosti. Přistoupili jste v Branu k něčemu podobnému i vy?
Spojili jsme se pouze s externí firmou, která v rámci evropského projektu zvyšování finanční gramotnosti občanů nabídla našim zaměstnancům - místním občanům možnost účastnit se speciálních kurzů pořádaných v obci. Ale jako firma samotná jsme žádnou podobnou osvětu s takovým konkrétním zaměřením zatím neorganizovali. Spíše jsme schopni předat našim zaměstnancům kontakt na poradce - experty v oblasti řízení osobních financí a případně řešení vzniklých osobních finančních nesnází.
Děkujeme za rozhovor.
-red-
