Odboráři společně s učiteli chystají protest, aby přiměli vládu přidat učitelům 15 procent k platům a navýšit rozpočet vysokých škol o 4,5 miliardy. Pokud to vláda neudělá, nevylučují stávku. Ta by nebyla první den školního roku, 4. září, ale po řádném ohlášení později. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) říká, že peníze na požadované navýšení platů státních zaměstnanců v rozpočtu nejsou.
Mnoha rodičům se může stát, že ještě v průběhu září dostanou jejich děti ve škole neplánované volno. Učitelé žádají, aby vláda splnila, co slíbila. Pokud jim od listopadu nepřidá ohlašovaných 15 procent k platům a nezajistí navíc peníze pro vysoké školy, hrozí, že začnou stávkovat.
"Učitele a kuchařky ze školních jídelen nepotřebujeme v obchodních řetězcích, ale ve škole," píšou zástupci škol vládě a naráží na to, že pokladním v supermarketech nabízí firmy vyšší nástupní plat, než jaký mají učitelé. "Situace ve školách začíná být naprosto neudržitelná. Nemůžeme sehnat pedagogy, protože platy, které jim nabízíme, nejsou konkurenceschopné," říká předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček.
V pátek se zástupci škol, akademiků a odborářů sejdou v Betlémské kapli, kde o navýšení peněz do školství chtějí vyjednávat se zástupci členů vlády.
"Dorazí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), ministr financí Ivan Pilný (ANO), za ministra školství jeho náměstek Petr Pavlík (ČSSD) a za vicepremiéra pro vědu Pavla Bělobrádka místopředseda školské komise Jiří Mihola (KDU-ČSL)," uvedl na tiskové konferenci předseda České konference rektorů Tomáš Zima.
Odboráři připomínají vládní slib, že učitelé budou do roku 2020 brát zhruba 130 procent průměrné mzdy, tedy kolem 45 tisíc korun měsíčně. "To nevyjde, když se platy nezvýší o slibovaných 15 procent," argumentuje Seidlová.
Pokud se rozhodnou skutečně zavřít, nebude to hned první den nového školního roku, který připadá na pondělí 4. září. "Případná stávka bude legální. Tedy i v případě, že by vláda 4. září naše požadavky neschválila, nestane se, že by učitelé následující den nepřišli do práce. Stávku řádně nahlásíme alespoň tři dny dopředu, aby s tím rodiče mohli počítat," vysvětluje Seidlová.
Kantoři trpí tím, že patří k nejhůře placeným státním zaměstnancům. Na rozdíl od lékařů či policistů vždy ustoupili zájmům dětí, stávky se vzdali a do školy nakonec přišli. "Jen proto, že jsme byli vždycky hodní, se propast mezi námi a dalšími státními zaměstnanci od 90. let prohloubila. To už dál nejde," upozorňuje Zajíček.
Své požadavky mají také vysoké školy, jichž se slíbené 15procentní zvyšování platů netýká. Vytahují sliby exministryně Kateřiny Valachové (ČSSD), která uvedla, že v roce 2018 dostanou k rozpočtu 4,5 miliardy navíc. Místo toho jim ale resort financí naplánoval navíc jen 100 milionů korun, ani zvýšení na 700 milionů školám nestačí. "Nechceme víc, než aby byl slib dodržen," zdůrazňuje předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer.
Pokud to nevyjde, hrozí, že nezahájí akademický rok. Ten začíná na každé vysoké škole jindy, od poloviny září do října. Na rozdíl od regionálních učitelů, kteří nechtějí z 15procentního nárůstu slevit ani o procento, vysoké školy připouští, že o 4,5 miliardy mohou jednat.
"Nebudu říkat, co je minimum, to by bylo netaktické. Je potřeba posílit financování běžných nákladů, tedy platy vysokoškolských pedagogů, minimálně o dvě miliardy, a o miliardu navýšit fond na stipendia doktorandů," hlásí Fischer.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ale říká, že na zvyšování platů nejsou peníze. Návrh rozpočtu chce do konce srpna odeslat podle dohody s resorty a 12 miliard na navýšení platů uvede zvlášť. "Vláda se rozhodne, jakým způsobem s ní bude zacházet," řekl.
Zdroj: www.ihned.cz
Sdělte nám svůj názor pod tímto článekm nebo na Facebooku.
-lhe-
