Kdyby Evropská komise hodnotila to, jak Česko provádí zásadní ekonomické reformy stejně jako ve škole, dala by vládě a parlamentu čtyřku. Komise konstatuje, že Česko dosáhlo v zavádění reforem jen "omezeného pokroku". To je druhé nejhorší hodnocení na pětibodové stupnici. Horší už je jen známka, která v terminologii komise zní "žádný pokrok".
"Samozřejmě není možné udělat všechny složité reformy za rok. Ale fakt je, že pokrok v řadě důležitých oblastí je v Česku hodně malý," řekl HN mimo záznam zdroj z Evropské komise.
Nejhorší možné hodnocení, tedy "žádný pokrok", komise Česku dala v kategorii reforma důchodů a systému zdravotní péče. Upozorňuje, že Češi v příštích letech výrazně zestárnou a bez provedení nutných reforem bude stát muset na důchody a zdravotnictví dávat výrazně víc peněz než dosud. V roce 2070 by nárůst výdajů představoval skoro pět procent hrubého domácího produktu, tedy asi 250 miliard korun v dnešních cenách. Jedná se o jeden z nejrychlejších nárůstů výdajů na tyto oblasti ze všech zemí Evropské unie.
"Zvyšování důchodů je důležité, protože míra chudoby starých lidí se zvyšuje. Upozorňujeme ale na to, že bez zásadní důchodové reformy hrozí, že systém nebude v budoucnu finančně udržitelný," uvedla Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v ČR.
Komise konstatuje, že Česko má sice ze zákona každých pět let posoudit, jestli není potřeba zvýšit věk odchodu do důchodu podle toho, jak se prodlužuje délka života občanů, loni ale zvýšení odmítlo. A to přesto, že se délka života Čechů prodloužila. Vláda tedy pouze zvedla důchody, ale neudělala žádná opatření v zájmu toho, aby tyto výdaje v rámci veřejných financí do budoucna nepředstavovaly stále větší podíl.
Komise každoročně všem členským zemím EU předkládá návrh reforem, které by měly udělat. Konkrétní znění těchto doporučení následně schvalují samy členské státy unie. Po roce pak komise vyhodnocuje, jaký pokrok každá ze zemí udělala.
Kromě reformy důchodů a zdravotnictví komise Česku loni doporučila také přijmout protikorupční opatření, podporovat zaměstnávání žen s malými dětmi, podporovat učitele nebo zrychlit výstavbu dálnic, silnic a železnic. Česko se taky mělo zlepšit z hlediska úspor ve spotřebě energie, zadávání veřejných zakázek, byrokracie, která ztěžuje například výstavbu, nebo v úrovni vědy a výzkumu.
Ve všech těchto oblastech vláda a parlament udělaly jen omezený, případně určitý pokrok. Celkově po zhodnocení všech kritérií komise Česku dala už zmíněné hodnocení "omezený pokrok", tedy čtyřku. Loni komise českou snahu za rok 2018 ohodnotila o stupeň lépe, tedy hodnocením "určitý pokrok".
Letos dopadlo stejně jako Česko dalších 13 členských zemí unie. Zbytek dostal o jeden stupeň lepší hodnocení. Evropská komise i Evropský parlament dlouhodobě upozorňují na to, že proces hodnocení provedených reforem nemá žádné konkrétní dopady, protože za nedostatečný pokrok členské zemi nehrozí žádný postih. Snahu, aby členské státy musely použít peníze, které získávají ze společného evropského rozpočtu právě na provedení reforem v oblastech, kde Evropská komise upozorňuje na nedostatky, většina členských zemí odmítla.
Kromě nulového pokroku z hlediska udržitelnosti důchodů a zdravotnictví komise letos upozornila například na to, jak se zvyšují nerovnosti mezi jednotlivými českými regiony. Počet lidí ohrožených chudobou je v zemi v porovnání s průměrem EU velmi nízký, v některých oblastech ale narůstá. Jde o Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.
"Znepokojivé jsou problémy některých regionů, kde stoupá počet lidí, kteří nedokončí střední školu ani učební obor a mají jen základní vzdělání," konstatovala Žáková. Například v Ústeckém kraji má pouze základní školu 17 procent mladých lidí ve věku 18 až 24 let. Průměr za celé Česko je přitom jen šest a půl procenta.
Komise Česku vytkla i chabý pokrok z hlediska výstavby infrastruktury. "Rozšiřování dálniční a silniční sítě je v Česku stále pomalé," říká Žáková. Hlavním důvodem je složitost stavebního řízení – z hlediska délky procesu nutného k získání všech potřebných povolení ke stavbě je Česko až na 157. místě na světě. Délka stavebního řízení se přitom v Česku mezi lety 2013 a 2016 zdvojnásobila. Vláda nyní chystá nový stavební zákon, který by podle ní měl situaci zlepšit.
Komise také Česku doporučila, na co by mělo použít peníze, jež v příštích letech dostane pro regiony, které postihne útlum těžby uhlí. Ze společného evropského rozpočtu na to Česko získá 581 milionů eur, tedy zhruba 15 miliard korun. Další peníze podle dohody přidá z vlastních zdrojů a může se pokusit přitáhnout do financování těchto projektů i soukromé investory.
Prostředky půjdou do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje, kde se těží uhlí. "Hlavním cílem je, aby odklon od uhlí měl na lidi, které zasáhne, co nejmenší dopady," říká Žáková z Evropské komise. Stát tak může peníze využít například na rekvalifikaci lidí, kteří po uzavření dolů přijdou o práci, nebo na investice do obnovy krajiny zasažené těžbou.
Česko zatím nerozhodlo, kdy s využíváním uhlí v energetice skončí. Datum by měla letos navrhnout uhelná komise, kterou stát sestavil ze zástupců politiků, odborníků, energetických firem i neziskových organizací.
Zdroj:www.ihned.cz
-lhe-
