Rozhovor se socioložkou a hlavní gestorkou projektu 22 % K ROVNOSTI Lenkou Simerskou o snaze zmenšit rozdíly v odměňování žen a mužů a tom, jakým způsobem může ve zmírňování nerovností v odměňování pomoci sociální dialog a kolektivní vyjednávání.
Mohla byste čtenářům stručně představit projekt 22 % K ROVNOSTI, v jaké fázi se momentálně nachází a co vás čeká do budoucna?
Jedná se o systémový projekt Ministerstva práce a sociálních věcí. Je reakcí na dlouho neřešený problém a tím je velký a dlouhodobý propad výdělků žen vůči mužům. Máme za sebou zhruba dvě třetiny. V této fázi již máme řadu nástrojů vytvořených a pilotně je testujeme. Fenomén nerovného odměňování jsme zmapovali, takže o něm už dost víme včetně příčin a důsledků a veřejného mínění. A co je důležité, měli jsme také možnost zahájit debatu a spolupráci se zaměstnavateli, kteří jsou pro změnu naprosto klíčoví. Nyní se budeme zaměřovat na ukotvení vytvořených nástrojů, aby byly k dispozici jak zaměstnavatelům, tak i každému, kdo potřebuje daný problém řešit. Na základě analýz a datových studií spějeme k sestavení Akčního plánu pro snižování rozdílů v odměňování žen a mužů, který příští rok, doufáme, projedná vláda. Velmi důležitá a nekončící práce je také informování o problému a veřejná diskuze.
 |
Existují způsoby, jak tuto situaci řešit a propast mezi platy žen a mužů zmenšovat?
Rozhodně ano. V první řadě je potřeba bourat mýty. Například, že ženy pracují méně hodin, že nižší platy mají jen ženy, které jsou dlouho na mateřské, že ve velkých firmách rozdíly neexistují, že není ve státních institucích, že ženy nechtějí do vedení, a proto zůstávají na pozicích s nižšími výdělky, a mohla bych pokračovat.
Váš projekt běží již od r. 2016, o tématu se aktivně diskutuje, vzniklo množství výstupů. Vnímáte posun k lepšímu? Nebo je to ještě běh na dlouhou trať bez nejistého konce?
Určitě je daleko větší informovanost a to pozoruji napříč společností. Dříve bylo běžné, že mnozí existenci nerovností v odměňování popírali. Dnes je diskuze opravdu trochu dál. Pomohlo by, kdyby se více žen odhodlalo svůj příběh ukázat veřejně, aby anonymní statistiky měly svou tvář. Do online poradny nám přicházejí dotazy a různé případy a ženy nám sdělují své zkušenosti i skrze naše vystoupení v médiích a na různých akcích a není jich málo. Výzkum veřejného mínění, který jsme dělali předloni, také ukázal, že problém je zažívaný. Vývoj ale vidím a věřím, že s konkrétními nástroji a dobrými příklady, jak zajistit odměňování spravedlivě a transparentně, se budeme dál posouvat.
Váš nejnovější výstup „Poziční zpráva soc. partnerů – Sociálním dialogem k rovnému odměňování žen a mužů“, otevírá téma i v rovině kolektivního vyjednávání. Jak lze tedy řešit rozdíly v odměňování žen a mužů na úrovni kolektivního vyjednávání?
Rozhodně, je tam velký potenciál. Kolektivní vyjednávání přímo nabízí možnosti, které kdyby byly využívané, posunou celý problém směrem k řešení. Zatím ale v této rovině u nás problém řešen příliš nebyl. Proto jsme chtěli představit praktickou příručku, ze které bude snadné problém odměňování žen a mužů pochopit a rovnou použít konkrétní ustanovení do kolektivní smlouvy. Inspirovali jsme se i v zahraničních praxích, kde právě sociální dialog hrál velkou roli ve snižování nerovností mezi ženami a muži.
Jiný názor na tuto problematiku určitě zastávají zástupci zaměstnavatelů, jiný zase odbory. Dá se tu najít nějaký průsečík?
Myslím si, že rozhodně ano. Naše publikace je toho přímo důkazem, protože na ní od začátku spolupracuje smíšený tým lidí nominovaných za odbory i za zaměstnavatele. Byl to záměr a osvědčil se. Diskuze byly někdy složitější, bylo často potřeba stanoviska k tématům brát na svazy, projednávat a následně vracet zpátky do naší pracovní skupiny. Ale hledání společné řeči nás přivedlo do větší hloubky zkoumání problému a k řešení. Výsledek je velmi zdařilý vyjednaný kompromis, kdy obě strany vnesly do procesu své potřeby. Vyspělý sociální dialog je o hledání nejlepšího řešení na obou stranách. Pokud je ochota komunikovat, pak je vyhráno.
Máte už nějakou zpětnou odezvu od soc. partnerů, zda tuto příručku firmy vítají a využijí v praxi?
Příručku postupně představujeme na zasedáních regionálních tripartit a akcích zaměstnavatelů i odborů. Ohlas je zatím velmi pozitivní a doufám, že i po uvolnění pandemických opatření bude zájem trvat.
Děkujeme za rozhovor
