Desítky kilometrů nanomateriálu, tisíce roušek, stovky respirátorů a dalších pomůcek pro zdravotníky vyrobila Technická univerzita v Liberci (TUL) během koronavirové epidemie. Boj s nákazou zvedl vlnu solidarity i mezi studenty a zaměstnanci univerzity. Pomáhali jako dobrovolníci při výrobě ochranných prostředků nebo pracovali v nemocnicích a sociálních ústavech.

Hned od poloviny března, kdy začala epidemie v ČR sílit, dodávala TUL nejprve jednorázové roušky z nanomateriálu. Ten má díky své struktuře schopnost zachytit patogeny o velikosti viru.

V dalších dnech pak odstartovala výroba nanovlákenné textilie a materiálu typu melt-blown (směs nano a mikrovláken) na výrobu filtrů do roušek s kapsou. Všité kapsy umožnily dosavadní produkci obličejových roušek ztrojnásobit. Na filtry bylo zapotřebí mnohem méně materiálu než na celou roušku. Rouška přitom měla vysokou účinnost. Byla optimalizovaná na záchyt 50 až 90 procent částic o velikosti virů. Dodávky ochranných prostředků koordinoval krajský krizový štáb Libereckého kraje.

Během nouzového stavu liberecká univerzita vyrobila více než 65 kilometrů materiálu z nanovláken a typu melt-blown v rolích o půlmetrové šíři. Libereckému kraji dodala přes 30 tisíc kusů nanofiltrů. K tomu v samotných začátcích malovýroby na TUL také 4700 jednorázových nanoroušek. Liberecký kraj tyto ochranné pomůcky použil především pro potřeby zdravotníků a dalších lidí v první linii.

Na výrobě roušek a materiálu do roušek se podíleli především lidé z fakulty strojní, fakulty textilní, fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické a ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI). Dobrovolníci, kteří s výrobou pomáhali, přicházeli ze všech fakult.

„Naše univerzita, ale i jiné univerzity, troufám si říci, pružně zareagovaly, aby přispěly k řešení zásobování obyvatel ochrannými pomůckami. V posledních týdnech jsme mohli my všichni takřka v přímém přenosu a ve zrychleném tempu vynuceném naléhavostí situace sledovat, že se investice do vědy a výzkumu společnosti vyplatí a vrátí. Chtěl bych za to ještě jednou poděkovat našim vědcům, studentům a všem dobrovolníkům, kteří tu mnohdy trávili i večery a noci a zasloužili se o to,“ ocenil rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina práci všech, kdo se na výrobě podíleli.

Špičkové zařízení tisklo respirátory

S koronavirem nepřímo bojovali i vědci na jiných „frontách“. TUL se zapojila do výzvy kolegů z ČVUT a univerzitní ústav CxI tiskl na speciální 3D tiskárně Hewlett-Packard Jet Fusion 4200 respirátory pro zdravotníky a záchranáře v první linii. Zařízení dokáže tisknout neporézně, hotový materiál tedy nepropustí vodu ani viry. Jednou z výhod je také rychlost této špičkové tiskárny. „Technologie je unikátní v tom, že jednu vrstvu dokáže vytisknout za osm až devět vteřin. Jiným technologiím to trvá mnohem déle,“ nastínil Jiří Šafka z Laboratoře prototypových technologií CxI.

Liberecká univerzita rovněž koordinovala desítky dobrovolníků, kteří tiskli na domácích nebo školních 3D tiskárnách adaptéry na filtry k celoobličejovým šnorchlovacím maskám. Díky tomuto zařízení se masky mohly proměnit v respirátory s nejvyšším stupněm ochrany. Dobrovolníci během dvou týdnů vyrobili pro ČVUT, jež s iniciativou přišlo, přes 4,5 tisíce adaptérů. „Za naši univerzitu bylo do akce zapojeno 39 tiskařů, prakticky nepřetržitě jelo 48 tiskáren. Dobrovolníci museli kvůli tisku vstávat v noci, aby se stále mohlo pokračovat. Byla to opravdu taková manufaktura,“ vrátil se k rozsáhlé akci Lubomír Slavík z Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL.

Tisk jednoho adaptéru z materiálu PETG trval dvě hodiny a dvacet minut, na jednu tiskárnu připadlo zhruba tři sta tiskových hodin. Spotřebovalo se přibližně 250 kilogramů materiálu.
Během nouzového stavu univerzitní ústav CxI vytiskl tři desítky sad nástavců uzpůsobených přesně na míru klik Krajské nemocnice v Liberci. Nástavce umožnily otevírání dveří pomocí lokte. Na dlaních lékařů nebo sester tak neulpěly patogeny.

Díky CxI mohli také lékaři z oddělení ARO používat čtyřicet dýchacích masek původně určených do hyperbarické komory jako respirátory nejvyšší třídy. Umožnil to speciální nástavec vytisknutý na tiskárně Hewlett-Packard. CxI ale během nouzového stavu dodalo krajské nemocnici i jiné pomůcky, které pomáhaly lékařům. Například upravené obličejové štíty nebo stabilizační spojky na roušky.

Hygienici mohli využít vyvíjený systém EpiGIS

Koronakrize odhalila potřebu evidování přesných informací nutných pro epidemiologické šetření. Vědci z Technické univerzity v Liberci proto ve spolupráci s krajskou hygienickou stanicí mohli v „ostré“ praxi použít vyvíjený informační systém EpiGIS. Program vyvíjí multioborový tým geoinformatika Jiřího Šmídy z katedry aplikované matematiky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP) od roku 2019. Kromě krajských hygieniků na něm spolupracují i odborníci z Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL a externí programátoři z firmy Coffee Workers.

Program by měl sloužit epidemiologům přesně pro podobná šetření a analýzy v případě epidemií, koronavirus ale jeho vývoj usměrnil a zásadně urychlil.

„Epidemiologové musí řešit desítky dalších epidemií, které v průběhu roku přichází. A potřebují data o osobách, místě a čase rychle a přesně sbírat, prohlížet v mapách a analyzovat. A také komunikovat s veřejností: se starosty obcí, novináři, občany. Na to vše se náš projekt soustředí. Další velkou výhodou oproti jiným v současné době používaným systémům, kterou náš systém do práce epidemiologů přináší, je to, že můžeme evidovat a následně tedy analyzovat také negativně testované osoby,“ vysvětlil Jiří Šmída.

Studenti pomáhali v nemocnicích nebo hlídali děti zdravotníků

Během koronavirové epidemie se do pomoci zapojili také všichni studenti Fakulty zdravotnických studií TUL oborů zdravotnický záchranář a všeobecná sestra. Přes 300 studentů všech ročníků pomáhalo jak dobrovolně, tak v rámci svých praxí. Působili například na dispečinku krajské záchranky při administraci odběrů. Pracovali na standardních odděleních nemocnic, urgentních příjmech a jednotkách intenzivní péče i odděleních ARO. Pomáhali také v triážních a odběrových stanech. Působili nejen v nemocnicích Libereckého kraje, ale také v Praze nebo ve středních či východních Čechách.

Studentky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP) zase působily v krajských domovech důchodců a domech s pečovatelskou službou. Seniorům v době zákazu návštěv zprostředkovávaly videohovory s rodinami, s obyvateli domovů si povídaly, četly jim a nejrůznějšími způsoby se je snažily rozptýlit. Na devadesát studentů FP také vyslyšelo výzvu děkana a nabídlo pomoc s péčí o děti rodičům, které zaměstnávala služba spojená se zvládáním epidemie.

Autor: Adam Pluhař, Radek Pirkl

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit