Krize, která následuje koronavirovou pandemii, zasáhla ženy více než muže, varuje Mezinárodní měnový fond (MMF). V následujících letech se tak může opět prohlubovat ekonomická propast mezi pohlavími. Nejvíce zasaženy jsou matky samoživitelky.
Zatímco při minulé globální krizi v roce 2008 ztratili práci především muži, nyní se uzavírají provozovny služeb, restaurace či hotely. Jde tím pádem přesně o ta pracovní místa, kde pracují převážně ženy.
„Pandemie covidu-19 nás může vrátit o desítky let nazpátek a opět vytvořit větší nerovnost v platových podmínkách mezi muži a ženami,” varuje šéfka fondu Kristalina Georgievová pro CNN.
Například mezi průvodci a průvodkyněmi v cestovním ruchu je v Česku 80 procent žen, mezi recepčními v hotelech a dalších rekreačních zařízeních je 83 procent žen. Ženy tvoří naprostou většinu osob pracujících v oborech kadeřnictví a kosmetika a 89 procent žen pracuje v oblasti odborné rehabilitační péče, což vyplývá z dat Českého statistického úřadu za rok 2019.
„Ekonomové často upozorňují na to, že v dobách ekonomických krizí ztrácejí zaměstnání hlavně muži, protože je postižena průmyslová výroba, stavebnictví a další obory s tradiční převahou mužů. Úsporná opatření se ale na druhou stranu dotknou třeba mezd ve státní správě, kde pracuje více žen, a na ženy také více dopadnou škrty či zmrazení sociálních dávek, protože jsou častěji na rodičovské, doma s dětmi. Takže v důsledku je dopad krize na ženy větší,“ vysvětluje Alena Křížková, vedoucí oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu je u žen také pravděpodobnější, že se do práce hned nevrátí ani po rozvolnění opatření. Mnohem častěji na ně totiž připadají domácí práce a péče o děti, které v důsledku pandemie a navazujících letních prázdnin zůstávají doma. Tuto teorii potvrdil i průzkum MMF z Kanady, který prokázal, že se po ukončení karantény do práce vrátilo třikrát více otců dětí do šesti let, než matek.
Bez úspor i bez brigády
V České republice se s největšími potížemi potýkají především matky samoživitelky. Více než polovina se nachází v horší finanční situaci než před krizí, třetina si dokonce musela vzít půjčku, okolo šedesáti procent samoživitelek nemělo před krizí vůbec žádné úspory. Pětina pak měla rezervu do pěti tisíc korun, necelá desetina do deseti tisíc, ukázal průzkum Klubu svobodných matek mezi 950 respondentkami.
S vyhlášením nouzového stavu se mnoho svobodných matek potýkalo s existenčními potížemi a absencí vybavení pro domácí online výuku. Necelá pětina samoživitelek požádala o pomoc stát, stejný počet se obrátil se žádostí o pomoc na neziskové organizace.
„Po vyhlášení karantény jsme samoživitelům přispívali jednorázovou částkou dva tisíce korun na jídlo a základní potřeby. Po několika týdnech se ukázalo, že palčivým problémem se začíná stávat neschopnost zaplatit nájem, proto jsme pokračovali programem, v němž jsme samoživitelům přispívali pět tisíc korun na nájem,“ popisuje ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková
Situace se ale nelepší ani s rozvolněním opatření a příchodem léta. Přes 60 procent samoživitelek uvedlo, že jejich finanční situace se po koronakrizi zhoršila, 15 procent má nezměněnou situaci a 16 procent dotazovaných přiznalo dlouhodobé zadlužení.
Maminky trápí i ztráta zaměstnání. Mnoho samoživitelek si totiž na rodičovské dovolené přivydělává v rámci pracovních dohod a kvůli krizi o brigádu přišly.
Nadace Agrofert, která se pomocí samoživitelkám zabývá, zdůrazňuje, že krize má největší dopad právě na ženy, které se snažily přivydělat si brigádou. „Takové maminky se na nás obracejí nyní nejčastěji. Typicky jde o ženu, která pracovala na dohodu a v této situaci o ni přišla. Tím pádem přišla o jediné příjmy nad rámec třeba sociálních dávek,“ říká ředitelka nadace Zuzana Tornikidis. Podle ní žijí tyto ženy dlouhodobě s napjatým rozpočtem. „Úspory nemají skoro žádné, nemají třeba ani podporu rodiny. To, že se odložily splátky či nájem, není pro ně řešení,“ podotýká.
Dluhová past
Samoživitelky pak často upadají do dluhů. „S příchodem krize jsem si bohužel musela vzít půjčku u nebankovní společnosti. Z půjčených 20 tisíc musím vrátit 48. Jsem v pasti,ze které se dostává jen velmi těžko,“ popisuje svou situaci Adéla ze Znojma, která pečuje vedle dvanáctiletého a šestiletého syna pečuje i o pětiměsíční holčičku.
Přítel je opustil a výživné nedostává, stejně jako Martina z Prahy, která sama vychovává šestiletého syna a kvůli koronaviru přišla o práci. Ta s bývalým partnerem má navíc soudní spory, které ji také stojí nemalé peníze. „Musím platit právníky, k tomu žijeme v Praze, takže nájemné dělá 20 tisíc. Během koronaviru jsem žila nejprve z úspor a pak z kontokorentu, nakonec jsem si ale musela alespoň něco půjčit u známých. Kdybych v bytě při nastěhování nesložila kauci, díky které mi teď majitelka odpustila jeden nájem, netuším co by s námi bylo,“ říká paní Martina.
