V dostupnosti komunikace s úřady na dálku nepatří Česko v Evropě mezi přeborníky. Současná pandemie nemoci covid-19 ale ukázala, jak praktické to může být. Většímu rozšíření těchto služeb pomůže především zákon o právu na digitální služby, takzvaná digitální ústava, která má být plně funkční do čtyř let. Zatím má stát do 1. února 2021 sestavit katalog služeb, tedy výčet povinností a úkonů úřadů, které s nimi budou moci občané a podnikatelé řešit výhradně digitálně, pokud se pro takový postup rozhodnou. Naplňování zmíněné digitální ústavy sledují i významní čeští právníci z platformy Rozumné právo, kteří mají obavu, aby spuštění moderní komunikace se státem nezpozdilo například řešení pandemie nemoci covid.
Členové platformy proto nedávno vládu vyzvali, aby termín bezpodmínečně dodržela a digitalizaci nijak nezbrzdila. "Zdá se mi, že existuje riziko, že se to nestihne. Víme, že nyní odborníci řeší spíše věci spojené s nouzovým stavem. Nechci je podceňovat, ale jedná se o hodně komplexní otázky a precizně formulovaný legislativní text," říká spoluautorka výzvy Hana Gawlasová z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs.
Náměstek ministra vnitra Jaroslav Soukal, který má tuto agendu na starosti, však ubezpečuje, že resort důležitý krok k elektronickému úřadování stihne. "Stát rozhodně termín dodrží. Momentálně se zpracování katalogu dokončuje. Protože je evidence služeb spojena s plánem digitalizace, je nutné, aby podklady byly hotové do 16. listopadu. Poté bude zahájena příprava materiálu pro vládu," uvedl Soukal.
Obavy právníků vycházejí ze skutečnosti, že Česko patří v digitalizaci veřejné správy k nejpomalejším v Evropské unii. Autoři výzvy v souvislosti s tím upozorňují i na to, že katalog nebude obsahovat dostatek funkcí pro samosprávu. "Při publikaci nebude katalog patrně obsahovat digitální služby a úkony samosprávy, a to ani ty, které samospráva činí v takzvané vrchnostenské pozici (například při vymáhání dodržování vyhlášek − pozn. red.)," řekla Adéla Havlová z advokátní kanceláře Havel & Partners.
Podle výzvy by ale měl být výčet služeb dostatečně široký, aby umožnil pokrok digitalizace i u vlastní agendy krajů a obcí, jako je například řešení parkovacích oprávnění v zónách. A dále že by stát měl na této úrovni podpořit rozvoj digitalizace i finančně formou dotací.
Jenže zástupce ministerstva upozornil, že s takovým rozšiřováním zmíněný zákon ani stát nepočítají a nebude se na tom nic měnit. "Katalog vzniká v registru práv a povinností, který plní ústřední správní úřady, typicky ministerstva. Pro agendy samosprávy, které jsou definované zákony, vznikají šablony, například pro místní poplatky. Co se týče agend, které si upravují přímo samosprávy, zákon na ně nepamatuje, protože obce nejsou schopny tuto agendu do katalogu nahlásit," upřesnil Soukal. Po schválení katalogu bude mít stát další čtyři roky k tomu, aby se vyjmenované oblasti státní správy skutečně zdigitalizovaly a fungovaly.
To, že Česko v přístupu k digitálnímu jednání s úřady dlouhodobě zaostává, potvrzují i srovnání Evropské komise. Index DESI 2020 Česku v oblasti veřejných služeb přiřkl letos 22. místo ze sedmadvacítky, oproti loňskému žebříčku si stát pohoršil o jedno místo. Zlepšení si resort vnitra příští rok slibuje od propojení s bankami, kdy by mělo pomocí bankovního ID být možné se přihlásit do Portálu občana či portálů úřadů státní správy, krajů i obcí.
"Kromě tradiční setrvačnosti a odporu k jakýmkoli změnám vidím hlavní problém v tom, že se veřejná správa vydala cestou hledání řešení, která obsáhnou vše a najednou. Když si k tomu přidáme ještě čím dál komplikovanější legislativu, tak se nedivme, jak to dopadá. A když už se něco podaří zrealizovat, je to tak složité a neintuitivní, že se to jen pomalu prosazuje," ohodnotil situaci odborník na digitalizaci a člen Rady Českého telekomunikačního úřadu Jiří Peterka.
Zdroj: www.ihned.cz
-lhe-
